Hlavní obsah

Procesy se 75 kubánskými disidenty skončily

HAVANA

Na Kubě ve čtvrtek po týdnu skončily procesy se 75 disidenty, kteří byli zadrženi v březnu a obviněni ze zrady a kolaborace se Spojenými státy, z ohrožení nezávislosti a územní celistvosti. Odsouzení, mezi nimiž jsou spisovatelé, nezávislí novináři i předáci opozičních stran, dostali úhrnem trest odnětí svobody na 1454 let.

Foto: Josef Zajíc

Adriana Kožušníková vystavuje v Galerii Budoucnost v Ostravě.

Článek

Většina disidentů by si měla odpykat za mřížemi 18 a 25 let. Nejtěžší trest - 28 let - vyměřil soud v Las Tunas (východ) Luisi Enriqueovi Ferrerovi, který koordinoval kampaň za demokratické reformy v rámci takzvaného Projektu Varela. Nejnižší trest - šest let - čeká Reynalda Labrada. K dvaceti letům žaláře byla odsouzena jediná žena mezi zadrženými, Marta Beatriz Roqueová, která patří k hlavním postavám kubánského disentu.

Soudy nevyhověly požadavku prokurátorů, kteří původně žádali pro 12 obviněných doživotní tresty. Rozsudky se opírají o zákon 88 o "obraně národní nezávislosti" z roku 1999, který Kubáncům zakazuje pracovat pro zahraniční mocnosti a podkopávat tak socialistický systém. Tento zákon však dosud nebyl uplatňován.

Odsouzení se mohou do 72 hodin odvolat. Jejich rodiny však ve zmírnění trestu příliš nedoufají a všechny procesy stejně jako skupiny bojující za lidská práva označily za frašky. Soudy se často opíraly o výpovědi tajných agentů infiltrovaných mezi disidenty.

Žoldáci ve službách USA

Kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque, který se dnes jako první z kubánské vlády vyjádřil k soudním řízením, řekl, že zákrok proti disidentům si vynutily aktivity šéfa zájmové sekce USA v Havaně Jamese Casona. On a další američtí diplomaté jsou podle něho odpovědní za vytvoření a financování kontrarevolučních skupinek na Kubě.

Disidenty označil za "žoldáky ve službách Washingtonu", který chce vybudovat na Kubě opozici a vytvořit tam pátou kolonu, která bude kout pikle proti Fidelu Castrovi. Zatčení kubánských disidentů, způsob vedení jejich procesů i těžké tresty vyvolaly ve světě vlnu odporu a kritiky. Rozhořčení vyjádřila řada politiků i mezinárodních organizací, které poukazují na to, že kubánské úřady chtějí umlčet jakýkoliv kritický hlas odpůrců režimu v době, kdy je pozornost světa upřena na válku v Iráku.

Protestoval i Václav Havel

Proti novým represím vůči kubánské opozici ostře protestoval také bývalý český prezident Václav Havel. V rozhovoru pro proticastrovskou stanici Radio Martí, o němž informuje agentura AFP, vyjádřil přesvědčení, "že odsouzení nezůstanou dlouho ve vězení". "Protestuji proti obrovským trestům, které jsou ve skutečnosti odrazem toho, že režim je v křeči, že je v beznaději," řekl Havel. "Oběti disidentů mají přesto smysl. Jsou morálním potenciálem, na nějž bude moci navázat nová kubánská společnost," dodal.

Také český ministr zahraničí Cyril Svoboda politicky motivované soudní procesy na Kubě odsoudil. "Považuji tento přístup k právu na svobodné vyjádření svého názoru za nepřijatelný a vyzývám k zastavení represí a k zahájení dialogu mezi představiteli opozice a vlády," uvedl Svoboda v tiskové zprávě, kterou dostala ČTK.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám