Hlavní obsah

Proč řádí chřipka v zimě? V závislosti na vlhkosti, tvrdí vědci

Novinky, pst

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šíření chřipky je spojeno se záhadou – proč epidemie chřipky zpravidla kulminují v lednu a únoru a ne jindy během roku? Běžně se uvádí, že lidé se více drží v uzavřených místnostech, kde na sebe chrchlají, že tělo dostává menší dávky slunečního záření a imunitní systém oslabuje chlad. Podle právě zveřejněného výzkumu je určujícím činitelem vlhkost.

Článek

Studie vědců z Oregonské univerzity zveřejněná v odborném časopise PNAS dokazuje, že chřipka se v mírném klimatickém pásmu lépe šíří v měsících, kdy je absolutní vlhkost několikrát nižší než po zbytek roku. V lednu a v únoru bývá absolutní vlhkost vzduchu i třikrát až čtyřikrát nižší než během letních dnů.

Není vlhkost jako vlhkost

Vedoucí výzkumu Jeffrey Shaman, který se specializuje na vlivy klimatu na přenosy nemocí, vysvětlil, že přestože byla vlhkost ve vztahu k chřipce v podezření již dříve, nepodařilo se její dominující vliv na šíření nemoci prokázat kvůli zahrnutí nesprávné veličiny do testů.

Dosavadní výzkumy se totiž zaměřily na relativní vlhkost, která udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. Testování šíření chřipky a přežívání viru v laboratorních podmínkách na morčatech, kdy vědci simulovali 20 různých klimatických podmínek z mírného (tedy i českého) pásma, ukázalo jen nevýrazný vliv vlhkosti.

Z pohledu absolutní vlhkosti, která měří hmotnost vodní páry v jednotce objemu vzduchu bez závislosti na tlaku a teplotě, však vyplynula silná vazba mezi snazším šířením chřipky a přežíváním viru v prostředí s nižší absolutní vlhkostí až v 90 procentech případů.

Letní epidemie chřipky po 1. světové válce

Jistou oporu může mít Shamanův výzkum i v minulosti. Přestože výskyty chřipky na severní polokouli podobně jako letos vrcholí v lednu nebo v únoru, není tomu tak vždy.

Například chřipková pandemie v letech 1918-19 dosáhla celosvětového vrcholu během konce jara a začátkem léta. Roky 1917 a 1918 ale provázely na řadě míst, včetně českých zemí nebývalá sucha, která zaznamenali i kronikáři.

Hlavní vina byla ovšem přičítána oslabujícímu nedostatku potravin na konci války. Sucho nikdo do přímé souvislosti s chřipkou nedával.

Ach ta klimatizace

V méně vlhkém povětří chřipkové viry nejen lépe přežívají. Sucho zároveň dráždí lidské sliznice, které jsou pak pro choroboplodné zárodky více obnažené. Lidé také tráví více času nejen v uzavřených prostorech jako takových, ale především v prostorech klimatizovaných, které vzduch většinou vysušují.

Ostatně chřipku, či virózu může člověk chytit i v létě, ta se ale díky celkově jinému klimatu tak snadno nešíří na ostatní lidi.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám