Hlavní obsah

Prezidentské volby v Polsku blokují sestavení vlády

VARŠAVA

V nedělních prezidentských volbách v Polsku se opět utkají dvě nejsilnější pravicové strany, které dominovaly i parlamentním volbám před necelými dvěma týdny. Největšími favority jsou liberál Donald Tusk z Občanské platformy a varšavský primátor Lech Kaczynki z konzervativní strany Právo a spravedlnost, která vyšla vítězně z parlamentních voleb.

Článek

V neděli však zřejmě ještě vítěz voleb znám nebude, protože nikdo nezíská nadpoloviční většinu. Donald Tusk už nemá podporu 49 procent voličů jako před čtrnácti dny. Podle pátečního průzkumu veřejného mínění společnosti PBS chce pro Tuska hlasovat 40 procent voličů, Kaczynského upřednostňuje 34 procent dotázaných. Zbylých deset kandidátů má mizivé šance postoupit do druhého kola.

Podle průzkumů by v druhém kole, plánovaném na 23. října, měl vyhrát Tusk, dostal by 54 procent, ale je možné, že rozdíl bude ještě těsnější, Kaczynski v posledních týdnech dotahuje. Zvolený prezident vystřídá  Aleksandra Kwašniewského, který vyhrál dvakrát za sebou. Poprvé porazil Lecha Walesu.

Nová vláda až po prezidentských volbách

Boj před prezidentskými volbami také zablokoval sestavení nové vlády, kterou mají dát dohromady Občanská platforma a Právo a spravedlnost. Obě strany před volbami odmítají kompromisy. Strana Právo a spravedlnost, jasně dala najevo, že prezidentské volby jsou pro ni prioritou.

Kvůli větší šanci se dokonce bratr kandidáta Lecha Kaczynského Jaroslaw vzdal ve vznikající vládě postu premiéra. Podle expertů by Poláci jen těžko unesli ve dvou nejdůležitějších funkcích státu dvojčata - premiéra Jaroslawa a prezidenta Lecha.

Sestavení budoucí polské vlády komplikuje spor o privatizaci. Liberální Občanská platforma chce prodat podíly státu ve všech podnicích s výjimkou desítky strategických firem. Naopak konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) by seznam společností se státní kontrolou desetinásobně rozšířila.

V patnácti firmách by si stát ponechal stoprocentní podíl. Jsou mezi nimi třeba loterijní společnost, elektrické sítě, plynovody, uhelné doly, železnice, veřejnoprávní média a také letiště. Ve 20 společnostech by si stát měl ponechat těsně nadpoloviční majoritu, což je případ banky PKO, pojišťovny PZU a petrochemické společnost Lotos nebo pošty. V dalších firmách by si stát ponechal minoritní podíl s právem blokace.

Občanská platforma nechce ale o takovém řešení ani slyšet. "Uplatňování vlivu státu na podniky prostřednictvím vlastnictví - to je jasný krok zpět," míní poslanec Adam Szejnfeld.

Reklama

Výběr článků

Načítám