Hlavní obsah

Přes sto tisíc Turků protestovalo proti vládě

ANKARA

V západotureckých městech Manisa a Çanakkala a v Manisu na jihu země demonstrovalo v sobotu přes sto tisíc lidí. Vadí jim, že se premiér a předseda proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Recep Tayyip Erdogan snaží prosadit do prezidentského úřadu kandidáta AKP a ministra zahraničí Abdullaha Güla. Akce se obešla bez incidentů.

Článek

Manifestace v Manise, jež se podle policie účastnilo až 80 000 lidí, směřovala i proti předsedovi tureckého parlamentu Bülentu Arinçovi, který je poslancem za tento region a předním politikem AKP. Arinç vyvolal pobouření prohlášením, že příští prezident bude "věřící", tedy muslim.

V Çanakkale manifestovalo 25 000 lidí, v Manisu na jihozápadě země 7000 lidí. Účastníci demonstrací vyzvali Güla, aby stáhl prezidentskou kandidaturu a poukazovali na jeho islamistickou minulost.

"Turecko je laický stát a zůstane jím," skandovali.

Jde o třetí vlnu mohutných protestů za poslední měsíc. Obdobná shromáždění se v minulých dnech uskutečnila v Istanbulu a v Ankaře, která přitáhla přes milión lidí. Další manifestace se má konat příští neděli v Izmiru na západě Turecka.

První kolo voleb anuloval Ústavní soud

Politická situace v zemi se vyhrotila poté, co AKP minulý měsíc navrhla Güla na úřad hlavy státu.

Opozice, která vládnoucí straně vytýká napojení na islamistické kruhy, dala najevo obavy z ohrožení laického rázu země. Proti vládě vystoupila i armáda, která je považována za garanta základních principů republiky.

Gül v první kole prezidentských voleb v parlamentu neuspěl. Opoziční poslanci hlasování opustili a neumožnili AKP získat nezbytnou dvoutřetinovou většinu hlasů. V úterý proto Ústavní soud na popud opozice výsledky pátečního kola anuloval.

První kolo volby se bude opakovat v neděli, výsledek ale bude pravděpodobně stejný. Opoziční poslanci již oznámili, že se voleb opět nezúčastní. Gül oznámil, že pokud v neděli nevyhraje, kandidaturu stáhne.

Předčasné volby do parlamentu budou v červenci

Erdogan ve snaze politickou krizi zažehnat navrhl začátkem týdne předčasné parlamentní volby, jak po tom volala i opozice. Ve čtvrtek poslanci schválili nový termín voleb 22. července místo původně plánovaného 4. listopadu.

Premiér usiluje o další změny, které ještě musejí získat souhlas parlamentu, především o všeobecnou volbu hlavy státu (tu zatím volí poslanci) a zkrácení jejího mandátu či o snížení věkové hranice při volbách do parlamentu.

Opozice se již začíná na nadcházející volby připravovat. Dvě menší strany pravého středu v sobotu oznámily, že se sloučí, aby snadněji překonaly desetiprocentní práh nezbytný ke vstupu do parlamentu. Jde o Stranu pravé cesty (DYP) a Vlasteneckou stranu (ANAP), které budou napříště tvořit Demokratickou stranu (DP).

Reklama

Výběr článků

Načítám