Oscar Pistorius

Narodil se s vadou, kvůli níž mu lékaři v prvním roce jeho života amputovali obě nohy pod koleny. Ani to ale neodradilo Oscara Pistoria od sportu. Věnoval se mu od útlého věku a ve svých 24 letech vstoupil do dějin, když na olympiádě v Londýně nejenže závodil s běžci bez hendikepu, ale vyhrál také dvě zlaté medaile. Kariérní vzlet však zhatila střelba ve vlastním domě. Pistorius při ní zabil svoji přítelkyni, modelku Reevu Steenkampovou, a musel se u soudu bránit obžalobě z úkladné vraždy.

„Vyrostl jsem v rodině, v níž hendikep nikdy nebyl problém. O mé vadě jsme nikdy moc nemluvili, ale ne protože by to bylo tabu,“ řekl Pistorius v televizi CNN koncem roku 2012.

Dodal, že ke sportu jej a jeho sourozence nasměrovala matka. „Nikdy jsem nebyl akademický typ, takže jsem si musel najít něco, co mě bavilo. Začal jsem sportovat. Už když jsme byli malí, tak nám máma říkala: ‘Nejde o to, být ve sportu nejlepší, ale o to, vydat ze sebe to nejlepší’,” vysvětlil.

Pistorius se narodil 22. listopadu 1986 v Sandtonu na předměstí Johannesburgu do křesťanské rodiny. Má staršího bratra Carla a mladší sestru Aimée a díky matce italské kořeny. Matka měla na Oscara velký vliv, zemřela však, když mu bylo 15 let. Pistorius má data jejího narození a smrti vytetovaná do kůže.

Oscar Pistorius vyrůstal v Pretorii. Na tamní střední škole začal s rugby, hrál ale také tenis, kriket, vodní pólo, zápasil a boxoval. Na běh se soustředil od roku 2004, když si předtím poranil koleno a musel se vzdát rugby. O rok později už uběhl stometrovou trať rychleji než nejrychlejší paralympionik, takže ještě v ten rok získal svoji první zlatou medaili na paralympických hrách v Aténách. Další úspěchy se jen hrnuly.

Pistorius však mířil výš a nezastavilo ho ani poranění hlavy při lodní nehodě v roce 2009, z něhož se zotavoval dva měsíce.

O tři roky později vstoupil do dějin, když se po prolomení byrokratických překážek směl na olympijských hrách v Londýně postavit na startovní čáru vedle běžců bez hendikepu a vyhrál hned dvě zlaté olympijské medaile – v běhu na 400metrové trati a ve štafetě 4x 100 metrů. Oba závody navíc zaběhl v rekordním čase.

Od té doby už mu fanoušci neřekli jinak než Blade Runner. To kvůli jeho protézám, na které si stěžovali někteří soupeři s tím, že pružné náhrady z odlehčených materiálů Pistoria zvýhodňují. Se svým protestem ale neuspěli.

Z Pistoria se stala celebrita objevující se na obálkách magazínů včetně časopisu People magazine, který ho označil za nejvíce sexy muže roku 2012. Na Twitteru atleta sledovalo víc než čtvrt miliónu lidí. Pozornost poutal i jeho vztah s Reevou Steenkampovou, o tři roky starší úspěšnou modelkou.

Závratná kariéra mladého atleta, jehož si předcházeli slavní sponzoři včetně firem Nike a BT, ale dostala možná nenapravitelnou ránu 14. února 2013. Pistorius ve svém domě v Pretorii uprostřed noci Steenkampovou zastřelil třemi ranami do ruky, boku a hlavy. Střílel skrze zavržené dveře na toaletu, celkem vypálil čtyři rány. Reeva byla na místě mrtvá a běžec obviněn a později obžalován z úkladné vraždy.

Pistorius byl milovník zbraní – v domě jich měl hned několik – a měl temperamentní povahu. Popíral však, že by chtěl zabít přítelkyni. Tvrdil, že útočil na domnělého zloděje, jehož zaslechl šramotit v koupelně a na toaletě. Jihoafrickou republiku sužuje vysoká míra zločinnosti a Pistorius argumentoval, že mu v poslední době kdosi vyhrožoval. Prokuratura mu ale nevěřila, už proto, že opletačky se zákonem měl atlet už dříve, a požadovala doživotí.

Soud však Pistoria uznal vinným „jen” ze zabití z nedbalosti. Žalobci podle soudkyně Thokozile Masipaové nedokázali, že úmyslně vraždil. Soudkyně vynesla spíše mírnější trest pět let vězení. K tomu uložila Pistoriovi trest tři roky s podmínečným odkladem na pět let v jiném, starším případu střelby na veřejnosti.