Hlavní obsah

Neonacisté

Foto: Lukáš Táborský, Právo
Článek

Neonacisté jsou lidé hlásící se po konci druhé světové války k sociálním či politickým skupinám opěvujícím nacismus a snažícím se o jeho znovunastolení. Ačkoliv značná část Evropy prošla v roce 1945 tzv. denacifikací, tak se ještě dnes vytváří velké množství uskupení, které balancují na hranici legality a ilegality a snaží se svou neonacistickou náturu maskovat za líbivé populistické slogany.

Neonacistické názory jsou agresivní vůči národním menšinám. Tzv. rasová hygiena a nastolení celkového pořádku patří mezi hlavní myšlenky, které neonacisté v současné době prosazují. Z problémů státu většinou viní multikulturalismus a židy, kteří mají podle nich narušovat funkčnost státu a plánovat celosvětové spiknutí.

Neonacisté i nadále zdobí své oblečení tradičními nacistickými symboly, mezi které patří hákový kříž neboli svastika, německé válečné kříže či orlice a germánské runy, které nesly často uniformy tehdejších vojáků.

Jedny z nejsilnějších neonacistických uskupení jsou v USA, Rusku a Skandinávii. V Německu jejich počet a aktivita značně poklesly po začátku 90. let 20. století, kdy tyto skupiny aktivně útočily na národnostní menšiny.

Neonacisté tvoří v rámci českých skinheads pouze jistou podskupinu zvanou nazi-skinheads. Ti vyznávají neonacismus jako svou životní filozofii, vyzdvihují politiku Třetí říše a jsou tradičně zastánci úplného zastavení rasového míšení. Ne všichni skinheads však vyznávají neonacistické přesvědčení, a tak je úzus skinhead rovná se nacista zcela mylný.

Neonacistů je v České republice zhruba několik tisíc, pouze část z nich je ale aktivních. Nejaktivnější byla neonacistická uskupení v období po sametové revoluci. V roce 1993 vznikla v ČR pobočka světové neonacistické organizace Hammerskins s názvem Bohemia Hammer Skins a o tři roky později vzniklo uskupení Blood and Honour Division Bohemia.

V posledních letech byla s neonacismem spojována uskupení Národní odpor či Autonomní Nacionalisté. Mnozí členové těchto skupin se přitom stali zároveň členy Dělnické strany (DS), kterou se pokusil stát v roce 2009 rozpustit. Nejvyšší správní soud však ministerstvu vnitra nevyhověl. Úřad podl vedením Ivana Langera (ODS) byl následně kritizován, že se na spor řádně nepřipravil.

Druhý pokus učinil ministr vnitra úřednické vlády Martin Pecina v roce 2010.

DS se netají xenofobními názory, na kterých také většinou zakládají své volební kampaně.

Dělnická strana byla na základě rozhodnutí ústavního soudu 17. února 2010 definitivně rozpuštěna. Stranu pak nahradila Dělnická strana sociální spravedlonosti (DSSS), která vznikla už v roce 2004 a v roce 2010 převzala činnost rozpuštěníé Dělnické strany. Ve snaze předejít návrhům o zrušení se DSSS distancuje od nacismu, stále má ale ve svém programu cílení proti přištěhovalcům, obnovení trestu smrti, apod.

Články k tématu

Ruský vrchní rabín kritizuje Lavrova

Za šokující označil výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera ruský vrchní rabín Berel Lazar. K vyjádření přidal podle...

Vleklá kauza neonacistů opět u soudu

Soud se ve středu vrátil ke kauze jednoho z největších policejních zásahů proti ultrapravicové scéně v Česku, který se odehrál už v roce 2009. Někdejší přední...

Jobbik zkrotl, jeho dědicové se klubou

Pochodem ulicemi hlavního města Budapešti na sebe upozornila nová extrémně pravicová organizace vystupující pod názvem Légió Hungária. U příležitosti výročí...

V Německu přibylo útoků na migranty

V Německu výrazně přibylo násilných útoků s rasistickým podtextem. Vysoký je i celkový počet politicky motivovaných trestných činů namířených proti žadatelům...

V Buchenwaldu hajlovali britští neonacisté

Dvojice členů britské neonacistické skupiny zveřejnila na Twitteru snímek, na kterém hajluje v prostorách bývalého nacistického koncentračního tábora...

V Rakousku odsoudili neonacisty

Rakouský soud v noci na úterý odsoudil sedm mužů za neonacistické aktivity k trestům odnětí svobody v rozsahu od 18 měsíců podmíněně do šesti let nepodmíněně....

Justice chystá veleproces s neonacisty

Okresní soud Brno-venkov v únoru zahájí jeden z největších procesů spojených s krajní pravicí, jaké Česko pamatuje. Minimálně co do počtu obžalovaných. Před...