Článek
"Máme potvrzení nárazu," prohlásil představitel NASA, zatímco všichni technici a odborníci přítomní v řídícím středisku Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně tleskali a vzájemně si blahopřáli.
"Vytrysklý kónický mrak hmoty je větší, než se čekalo," řekl podle agentury Reuters představitel NASA Don Yeomans. "Získali jsme všechny údaje, které jsme očekávali, a vědecký tým je nadšený," dodal.
Modul sám vyslal čtyři vteřiny před dopadem fotografii komety, k níž se blížil. Jde o těleso hruškovitého tvaru se světlým povrchem, na němž bylo zřetelně vidět množství kráterů. Modul zasáhl kometu přesně v místě, kde si vědci přáli. Umožnily to tři po sobě jdoucí jemné úpravy dráhy letu aparátu, které byly provedeny v posledních 90 minutách před dopadem.
Jak velký kráter v kometě skutečně vznikl, zatím ještě nelze říci.
Náraz podle plánu
Střet modulu s kometou, která je od Země vzdálena přibližně 134 miliónů kilometrů, byl naplánován na 07:52 SELČ. Podle vědců se termín podařilo dodržet, protože i předchozí kroky probíhaly v souladu s plánem. Modul se pohyboval vůči kometě relativní rychlostí 37 000 kilometrů za hodinu. Nárazem měl vzniknout kráter o hloubce 25 a šířce až 100 metrů. Modul o velikosti ledničky váží 372 kilogramy, do posledních sekund před srážkou vysílal obrázky z kamery na palubě.
Jedna z vědkyň v týmu Jesssica Sunshine to komentovala slovy: "Jako jakýkoliv jiný dobrý geolog, i my chceme udeřit kladivem a vidět co je vevnitř. Tento materiál neviděl světlo po 4,6 miliardy let." Komety mají pod povrchem materiál z dob formování sluneční soustavy.
Ochrana Země
Vedlejším cílem mise je také najít způsob, jak případně odklonit ze své dráhy kometu, která by mohla narazit do země. "Jestliže se staráte, jak ochránit Zemi před případnými dopady (těles z vesmíru), je mnohem snazší změnit kurs něčeho, o čem víte, co to je," uvedl výzkumník Mike A´Hearn.
Je to poprvé, kdy zařízení vyrobené lidskou rukou dosáhlo komety. NASA tuto událost záměrně naplánovala na 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Sonda dostala název podle filmu o kometě, která narazí do zeměkoule. Název tohoto filmu se do češtiny překládá jako Drtivý dopad, ačkoliv přesněji je to spíše Hluboký zásah.
Srážku bylo možné pozorovat středně výkonnými teleskopy na jihozápadě USA od jižní Kalifornie až po Arizonu a také na Novém Zélandu.
Celá mise byla připravována deset let, nosná raketa se sondou odstartovala z mysu Caneveral 12. ledna 2005.