Minuta v Osvětimi byla jako celý den, hodina jako rok, vzpomínali přeživší

„Minuta v Osvětimi byla jako celý den, hodina jako rok a den jako celá věčnost. O 70 let později nemohu ani chvilku zapomenout na hrůzy, které jsem zažil. Stačí, abych nikdy nemohl klidně spát až do konce života,” řekl 86letý Roman Kent, který prošel nejen Osvětimí, ale i dalšími koncentračními tábory.

Osvobození se dočkal až 23. dubna 1945 ve Flossenbürgu. Rodák z polské Lódže po válce odešel do Spojených států, kde žije dosud.

Řečníci své projevy přednesli v obřím stanu pro 3000 lidí, jemuž vévodila obrovská známá vstupní brána do tábora. Přes ni bylo vidět až do míst, kde podle historiků zahynul více než milión lidí. Ceremonii zahájil polský prezident Bronislaw Komorowski, pak ale předal slovo třem bývalým vězňům tábora.

V publiku jim naslouchal francouzský prezident Francois Hollande, jeho německý protějšek Joachim Gauck či hollywoodský režisér Steven Spielberg, autor slavného filmu Schindlerův seznam.

Česko zastupoval premiér Bohuslav Sobotka a tři ministři jeho vlády. Chyběli naopak lídři dvou mocností, které se na osvobození Evropy od nacismu nejvíce podílely - prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Barack Obama.

Zpráva o neúčasti šéfa Kremlu vyvolala kontroverze - pořadatelé ho kvůli ruské agresi na Ukrajině nepozvali. Komorowski ve svém projevu ale uctil kromě obětí i sovětské vojáky, kteří tábor 27. ledna 1945 osvobozovali.

Rusko v Osvětimi zastupoval šéf Putinovy kanceláře Sergej Ivanov.

„Stojíme na místě, kde byl krutě zavražděn více než milión lidí, především Židé, ale také Poláci, Romové a sovětští zajatci,“ zdůraznil polský prezident a pokračoval: „Z místa, kde se zhroutila civilizace a kde se lidské bytosti zredukovaly na vytetovaná čísla, (...) odsuzujeme všechny projevy nenávisti, antisemitismu a xenofobie.”

„Nikdy se jeden národ nesmí rozvíjet na účet jiného (...) Pamatujme, k čemu vede porušování práv národů na sebeurčení, zásady nenarušitelnosti hranic, pohrdání lidským životem a také pasivita vůči zlu,” zdůraznil Komorowski.

„Nechceme, aby se z naší minulosti stala budoucnost našich dětí,“ apeloval Kent. Hlavní účastníci piety se pak vydali v průvodu k památníku obětem, kde položili svíčky.

Premiér Bohuslav Sobotka před odletem zdůraznil, že připomínání hrůz holokaustu má tuto varující zkušenost předat i dalším generacím. „Je důležité, abychom si připomínali holokaust a příčiny toho zla,“ řekl novinářům.

„Na začátku byl antisemitismus, xenofobie, nacionalismus, nenávist a nesnášenlivost, pak totalitní režim, který vytvořil vraždící mašinérii, jež v dějinách lidstva neměla obdoby,“ zdůraznil. „Byl to chladnokrevný stroj na zabíjení, který ale zkonstruovali a obsluhovali konkrétní lidé,“ sdělil.

„Je důležité, abychom na to nezapomínali a abychom také i nastupujícím generacím byli schopni přiblížit zkušenost z jednoho z nejhorších období v dějinách Evropy,“ vysvětlil.

„Je ale také důležité, abychom si holokaust připomínali speciálně v ČR. Z tehdejší ČSR během holokaustu zahynulo přes 200 tisíc našich spoluobčanů,“ dodal.

Pro ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) byla úterní připomínková akce nejen symbolickým, ale i osobním momentem.

„V Osvětimi zahynula řada mých blízkých příbuzných, třeba sestřenice mojí maminky Hanička Bradyová, která ve 13 letech skončila v plynové komoře,“ řekl ministr novinářům.

„Kdyby válka neskončila, jak skončila, tak jsem tady asi nestál, protože i moje maminka byla zařazena do transportu. Takže se jdu poklonit i památce svých příbuzných, kteří to běsnění nepřežili,“ dodal.