Článek
Alexandrománie je však nejen hlavní zbraní vládnoucí strany, ale i náplastí na ránu, že loni na jaře nepřišla do Skopje pozvánka do NATO. I to prý má souvislost s Alexandrem.
To, že země nedostala pozvání do NATO, má na svědomí Řecko. Nechce, aby se Makedonie jmenovala Makedonie, protože si také dělá nárok na kulturní odkaz velkého dobyvatele. Athény tak blokují makedonské aspirace na integraci do evropských a transatlantických struktur.
Naposledy Řeky podle listu Christians Science Monitor popíchlo, že Makedonci nazvali po Alexandrovi své hlavní letiště, a tak se dveře do NATO zabouchly. Makedonci reagovali po svém a po Alexandrovi pojmenovali i hlavní dálnici. Alexandrománie dosáhla takových rozměrů, že Makedonci, kteří se těšili sympatiím kvůli tvrdohlavému řeckému přístupu, nyní ztrácejí body i v diplomatických kruzích.
Makedonii za EU nevymění
V otázce své nově budované identity jsou Makedonci nekompromisní. Průzkum ukázal, že 97 procent Makedonců se nechce vzdát jména své země, i kdyby to znamenalo, že se země nestane součástí EU. Má to v sobě zajímavý rys, že dnešní Makedonci jsou Slované blízcí Bulharům. O přímém napojení na Makedonce Alexandra Velikého nemůže být podle historiků ani řeči.
Navíc následky Alexandrománie popouzí početnou albánskou menšinu, která má s většinovou makedonskou společností napjaté vztahy. "Většina Albánců vám řekne, že nemají nic proti budování makedonské identity. Ale rozhodně kvůli ní nechtějí trpět," prohlásil Artan Gurbi, představitel Albánské občanské společnosti.
Napětí s Albánci může přerůst v ozbrojený konflikt. Ostatně v roce 2001 probíhalo v zemi půl roku ozbrojené albánské povstání.
Alexandrománie ve volbách
Alexandrománie dává také v letošní prezidentské volbě větší šance Ďorďe Ivanovovi z vládní Demokratické strany makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE), který získal v prvním kole 36 procent. Jeho hlavní rival podporovaný opozičními sociálními demokraty Ljubomir Frčkoski získal podle prvních zpráv jen 19 procent. Očekává se tak Ivanovovo vítězství ve druhém kole.
Frčkoskiho šance jsou malé, přestože z pohledu zahraničních diplomatů by byl pro Makedonii lepší volbou on, protože je přístupný kompromisu ve sporu s Řeckem. Podle něj by bylo přijatelné, aby se Makedonie jmenovala třeba Horní Makedonie, což by údajně stačilo i Řekům.
Alexandr Veliký
*356 př. n. l. až † 323 př. n. l., rovněž známý jako Alexandr Makedonský, byl králem Makedonie. Alexandr rozšířil hranice své říše tažením do Persie a na indický subkontinent, díky čemuž se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který nepodlehl v jediném střetnutí. V době své smrti ovládal většinu tehdejším Řekům známého světa.
Letošní volby byly poměrně poklidné, přesto Makedonie není řazena mezi stabilní země. Jde navíc o jednu z nejchudších evropských zemí, například míra nezaměstnanosti dosahuje 35 procent.