Článek
"Zjistili jsme, že Hwang a jeho tým nemají žádné vědecké údaje, aby dokázali, že vyprodukovali buněčné řady odpovídající specifické DNA člověka," uvedla komise a dodala: "Testy DNA ukázaly, že neexistují kmenové buňky specifické pro každého pacienta."
Biolog Hwang podle vyšetřovatelů manipuloval s fotografiemi a údaji o dvou buněčných řadách tak, aby to vypadalo, že jeho tým získal 11 řad, jak tvrdil článek. Kmenové buňky podle univerzity pocházely z oplodněných vajíček získaných v nemocnici MizMedi v Soulu.
Vědecký tým dále oznámil, že zatím prozkoumal devět z 11 buněčných řad a že mu zbývá analyzovat ještě poslední dvě, aby bylo vyšetřování úplné. Závěrečná zpráva má být zveřejněna v lednu.
Zpochybněny jsou tak i další převratné novinky týmu jako první klon psa, afghánského chrta Snuppyho,na světě, byť podle zkoumání jiné nezávislé laboratoře se zdá, že alespoň v tomto případě vědec nelhal.
Když lhal slavný jihokorejský vědec, který své výsledky v květnu prezentoval v časopise Science jako "světovou premiéru", jak máme věřit ostatním vědcům, ptají se laici i nezasvěcení odborníci.
Falšování údajů nahrává rivalita...
"Vládne obrovský tlak být první. Když jste první, všechna sláva a všechny peníze patří vám," komentoval šokující zprávu o podvodu Adil Shamoo, profesor lékařské etiky na univerzitě státu Maryland.
"Rostoucí složitost vědy komplikuje možnosti odhalit podvod," soudí Alex Boese, odborný publicista, jenž se věnuje vědeckým falsům. "Rostoucí specializace ve vědě znamená, že vědci jen s obtížemi mohou posuzovat práci kolegů a vystopovat případné chyby nebo záměrné falšování údajů." Podle Boeseho tu spolupůsobí i konkurence odborných médií stejně jako internetu, které se snaží navzájem se předstihnout v publikování novinek .
"Pro některé lidi je publicita v odborných médiích garancí hodnoty výzkumu," tvrdí Monica Bradfordová, redaktorka časopisu Science. "Potřebují, aby se to objevilo v tisku - a není pro ně podstatné, jestli se jedná o skutečný přínos vědě."
...i úplatky
Skandál U Sok-hwanga, otce prvního klonovaného psa Snuppyho, měl trapnou dohru. Poté, co po prvním podezření z podvodu spoluautor článku o naklonování kmenových buněk na míru pro konkrétní lidi Gerald Schatten požádal redakci, aby jeho jméno pod zfalšovaným výzkumem vyškrtla, odhalený podvodník zaútočil. Požádal vyšetřovací orgány v Soulu o prověření, zda jeho spolupracovník nezaměnil klonované buňky cizími vzorky z kliniky asistované reprodukce. "Kim Sun-jong a další tak narušili práci na vytvoření klonovacích řad a celý výzkum uvrhli ve zmatek," napsal.
Na konci roku však jihokorejští vyšetřovatelé zjistili, co jej k podání mohlo vést: Kim totiž zřejmě odmítl převzít úplatek za mlčení ve výši 30 tisíc dolarů. Peníze měli Kimovi přivézt na studijní pobyt do USA dva U Sok-hwangovi věrní kolegové, ten je však po návratu z USA vrátil mateřské univerzitě v Soulu.
Klonování embryí pro terapeutické účely představuje šanci na zúčtování s celou řadu dnes nevyléčitelných, smrtelných nemocí a vad, ale i na záchranu ohrožených živočišných druhů. Přitahuje přední vědce, je žhavou otázkou etiky a politiky, média mu zaslouženě věnují mimořádnou pozornost.
"Je to závažný výzkum a je na něj soustředěna obrovská pozornost," říká Rudolf Jänisch, expert na klonování myší z věhlasné americké vysoké školy MIT. "Je to šok zjistit, že tu něco mohlo být zfalšováno. Bohužel to asi poškodí všeobecný pohled na vědce a vědeckou práci vůbec," přidává se Theodore Friedmann, genový specialista z kalifornské univerzity v San Diegu.
Uměl se se prosadit ve společnosti
U Sok-hwang se uměl pohybovat ve společnosti a tak si získal důvěru nejvyšších jihokorejských míst. Vláda mu poskytla 65 miliónů dolarů a jmenovala ho "prvním významným korejským vědcem". Dveře nahoru mu otevřel vědecký poradce prezidenta, botanik Park Ky-jong, za to, že jej nadějný expert na klonování uvedl jako spoluautora své odborné studie z roku 2004 v časopisu Science. Podobného lesku mělo Hwangovi přidat i jméno Geralda Schattena z univerzity v Pittsburgu.
Do případu se promítla i mentalita Asiatů, v níž je zakódována až slepá úcta k autoritám. Proto se nikdo nedivil podivným profesorovým metodám. Vyžadoval zdrcující pracovní tempo, ale tým rozdělil na několik menších skupin, jejichž členové pracovali na oddělených úkolech. Nikdo kromě Hwanga neměl informace o souvislostech jednotlivých úkolů. Naklonovaných 11 řad lidských kmenových buněk například neukázal, ani když jeho laboratoře navštívil tým časopisu Nature. "Neviděli to ani všichni členové mého týmu," odmítl tehdy zdvořilou žádost redakce.
Přesto či právě proto jeho rukopis nečekal obvyklého půl roku, než jej odborní spolupracovníci redakce zrecenzují. Nature jej publikoval za pouhých 58 dní.
"Jaké konexe musíte mít, abyste tak rychle protlačil opravdu horkou novinku?" podivil se nositel Nobelovy ceny Paul Berg ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii Hwangovu "štěstí".
