Článek
"Toto nejsou běžné volby," apeloval na nerozhodnuté premiér Martin, jehož menšinovou vládu pronásledovanou finančním skandálem loni v listopadu "sestřelilo" hlasování o rozpočtu, který neprošel, což se rovnalo vyslovení nedůvěry.
"Nikdy jsme neviděli velkou politickou stranu s tak konzervativním programem, jako tuto - programem, který je skutečně odvozen od krajní pravice v USA," prohlásil Martin, jehož liberálové jsou u moci již od roku 1993. Podle něj by prosadili takové zákony a obsazení soudů, jež by směřovaly k zákazům sňatků osob téhož pohlaví a umělého přerušení těhotenství a nahrávaly by zájmům velkého byznysu. Martin vyzval jednu z menších stran - nové demokraty, aby jej podpořili.
Konzervativci vedou
"Po volbách požádáme zvolené poslance o jejich názor na sporné otázky z kampaně," prohlásil Harper, šéf konzervativců ve snaze zmírnit případné obavy veřejnosti. Řekl, že nemíní měnit zákon o interrupcích, ale dá hlasovat o sňatcích gayů a lesbiček.
Konzervativní strana vznikla v roce 2003 sloučením Progresivní konzervativní strany a Kanadské aliance a nyní má v průzkumech náskok před středovými liberály o 5-7 procent.
Dvě menší strany - noví demokraté a Québecký blok - s preferencemi kolem 15 procent a Zelení s pěti by se mohli stát jazýčkem na vahách, pokud Harper nepřetaví příznivé preference do volební účasti svých stoupenců.
V situaci, kdy jsou globální ukazatele kanadské ekonomiky zásluhou liberálů velmi příznivé (federální rozpočet vykazuje přebytek), hraje Harper na strunu, jež mezi voliči rezonuje - žádá nižší daně, ofenzívu proti kriminalitě, stanovení minimální čekací doby pro lékařské zákroky a především obnovení etických standardů ve vládě.
Dlouhý stín skandálu
Achillovou patou premiéra je finanční skandál, kdy milióny dolarů z federální pokladny určené k posílení kanadské jednoty proti separatistům ve francouzsky mluvící provincii Québec protekly v minulých letech přes spřízněné firmy ve prospěch Liberální strany, přičemž Martin byl v té době ministrem financí.
Vítězství konzervativců by patrně vedlo v zahraniční politice k těsnější spolupráci s Washingtonem. Harper je totiž pro posílení armády a větší podíl země na boji proti terorismu. Martinova vláda se jednak distancovala od invaze do Iráku, jednak neváhala vykopat válečnou sekeru i v jiných otázkách.