Článek
„Je tu nový závod ve zbrojení, není to v množství hlavic, ale v technologii,“ uvedl pro server Euronews spoluautor zprávy Hans M. Kristensen.
Podle zjištění SIPRI měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea asi 13 865 kusů jaderných zbraní. V operační službě je 3750 jaderních zbraní a další dvě tisícovky jsou ve stavu připravenosti k operačnímu použití.
Celkový počet jaderných zbraní se snížil, je jich o šest set méně než loni, kdy jich bylo 14 465. Jaderné mocnosti však svůj arzenál modernizují. „Ve světě je méně jaderných zbraní, ale jsou novější,” řekl ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI Shannon Kile.
Nové strategie zvyšují riziko konfliktu
Souvisí to se změnou strategie. „Už tu není klasická strategie odstrašování pomocí hromadění jaderných hlavic,“ řekl Kristensen. Podle něj různé státy přicházejí s novými scénáři. Rusko vyvíjí zbraně schopné proniknout americkým protiraketovým štítem a USA pracují na nových taktických jaderných zbraních. „Je to úplně nová dynamika,“ dodal s tím, že podobné tendence se objevovaly už za studené války, ale nehrály klíčovou úlohu. Dodal, „že to pořád není tak zlé jako za studené války“. Množství jaderných zbraní bylo na vrcholu v 80. letech, kdy jich bylo v arzenálech na 70 tisíc.
Jaderným zbraním se opět přikládá stále větší význam. Platí to zejména pro USA, které jim připisují stále větší roli v diskusi o národní bezpečnosti. „Vzdalujeme se od toho, kde jsme byli před pěti lety, kdy byly jaderné zbraně odsunuty na okraj na celém světě,” řekl Kile. Celosvětová snaha o odzbrojení utrpěla také letošním vypovězením smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany USA i Ruska.
K nižšímu počtu jaderných zbraní přispěly hlavně Rusko a USA, které se ve smlouvě New START z roku 2010 zavázaly ke snížení jaderných arzenálů o třetinu a počítají s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a podle Kilea se v době velkého napětí mezi oběma jadernými velmocemi nevede ”žádná vážná diskuse o jejím prodloužení”.
Jaderné arzenály Číny, Indie a Pákistánu se už zvětšují. Kile upozornil na znepokojivé hromadění jaderných zbraní na obou stranách indicko-pákistánské hranice, což zvyšuje nebezpečí, že se konflikt vedený konvenčními zbraněmi bude nakonec řešit zbraněmi jadernými.
Jaderné zbraně mají hlavně Rusko a USA
Přes devadesát procent jaderných zbraní mají USA a Rusko, Moskva jich má 6500 a Washington 6185, Velká Británie pak 200, Francie 300, Čína 290, Indie mezi 130 a 140, Pákistán mezi 150 a 160, Severní Korea mezi 20 a 30 a Izrael osmdesát až devadesát. Počty zbraní u posledních pěti zemí jsou odhad. SIPRI upozorňuje, že Čína více ukazuje své jaderné zbraně než dříve, ale neposkytuje skoro žádné údaje o jejich počtu a dalším vývoji. Indie a Pákistán informují o testech raket, ale ne o velikosti svých arzenálů. Severní Korea přiznala jaderné a raketové zkoušky, než je pozastavila, ale neposkytla žádné informace o svém jaderném arzenálu. To nedělá ani Izrael, který nikdy otevřeně nepřiznal, že by jaderné zbraně vůbec měl. Indie, Pákistán, Izrael a Jižní Súdán spolu s KLDR ani neratifikovaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která byla přijata před 49 lety.
Zpráva se také věnuje výrobě materiálů potřebných pro hlavice. Podle zprávy Rusko, Čína, USA, Velká Británie a Francie produkují jak vysoce obohacený uran, tak plutonium. Indie a Izrael se zaměřují na plutonium a Pákistán na vysoce obohacený uran, i když ten rozšiřuje své kapacity na výrobu plutonia.