Článek
Bezprostředně po oznámení výsledku tajného hlasování, v němž šéfa odmítlo 90 hlasů proti 75, odstoupili z boje o vedoucí post tři potenciální favorité - stínový vicepremiér David Davis, místopředseda strany Michael Ancram a exministr obrany Michael Portillo.
Tím vznikla naděje, že se konzervativci mohou vyhnout několik týdnů trvajícímu vnitrostranickému boji. Dosud se ovšem nevyjádřil exministr financí Kenneth Clarke.
Nominace se uzavře příští čtvrtek.
Howard už byl ministrem
Howard je poslance volebního obvodu Folkestone a Hythe a v poslední konzervativní vládě Johna Majora zastával post ministra vnitra. Je potomkem židovských přistěhovalců z Ruska a Rumunska a dodnes mluví s mírným přízvukem. Je zřejmě nejzručnější debatér mezi konzervativními poslanci, nicméně i tak není považován za zcela rovnocenného protivníka nynějšího ministerského předsedy Tonyho Blaira.
Rozpory v hlavní opoziční straně jsou výborná zpráva pro vládní labouristy, protože konzervativci se v příštích týdnech soustředí sami na sebe místo na účinnou opozici. I když jim podaří rychle zvolit předsedu, bude mu nějaký čas trvat, než svou pozici konsoliduje a než jmenuje svůj tým stínových ministrů.
Slabý Smith
Duncan Smith se stal šéfem konzervativců v roce 2001, když po druhých prohraných volbách podal demisi William Hague.
Podle kritiků byl jedním z nejslabších vůdců strany, kterou kdysi řídili například Winston Churchill nebo Margaret Thatcherová. Byl jediným poválečným vůdcem, který nedostal možnost vést stranu do voleb.
