Článek
Úspěšná podnikatelka Frauke Petryová byla tou navenek přívětivější stránkou Alternativy pro Německo (AfD), pravicové protestní německé strany. Vstoupit do politiky z chemického odvětví se rozhodla v roce 2013. Tehdy stála u zrodu AfD, o dva roky později už stranu sama vedla. Ustoupit však musela radikálnějším členům a po parlamentních volbách v roce 2017 stranu opustila.
Petryová se narodila 1. června 1975 v Drážďanech ve Východním Německu, po pádu zdi se její rodina přestěhovala do západoněmeckého Bergkamenu. Po vystudování státního gymnázia odešla v roce 1995 studovat chemii do Spojeného království. V roce 1998 se vrátila do Německa a na Univerzitě v Göttingenu získala doktorský titul.
Do politiky vstoupila v roce 2013, a to rovnou do AfD. Jako úspěšná podnikatelka se stala jednou z jejich hlavní tváří. Už před vstupem však uvažovala, že by se přiklonila ke křesťanským demokratům (CDU) Angely Merkelové, nesouhlasila však s jejich způsobem politiky. Petryová viděla v AfD alternativu k CDU.
V červenci 2015 se Petryové povedlo potlačit umírněné křídlo a nahradila jednoho ze zakladatelů AfD, Bernda Luckeho, v čele strany. Touto chvílí se dle názorů politologů strana začala posouvat více k pravicovému extremismu.
Sama Petryová se proslavila - na německé poměry - radikálními výroky: islámská představa státu dle ní není slučitelná s tou evropskou, do programu strany chtěla zařadit zákaz mužské obřízky a během uprchlické krize prohlásila, že by policie měla mít možnost použití střelných zbraní na ochranu německých hranic proti uprchlíkům, a to včetně žen a dětí.
Rázné rozloučení s AfD: obvinění z křivopřísežnictví a krádeže dat
Stejně tak jako Petryová posunula AfD více napravo a nahradila v čele umírněnějšího Luckeho, radikálnější členové postupně zapříčinili její konec ve straně. Výrazné neshody se prvně projevily v dubnu 2017, kdy odmítla vést stranu do parlamentních voleb. Uvolnila tak cestu radikálnějšímu křídlu vedeném Alexandrem Gaulandem a Alicí Weidelovou.
Druhá rána přišla ke konci srpna 2017, kdy AfD nebránila zbavení poslanecké imunity Petryové kvůli stíhání za možné lhaní pod přísahou. Toho se měla dopustit před výborem saského zemského sněmu, když tvrdila, že úspěšní kandidáti AfD mohli získat zpět peníze, které vydali na kampaň. Smlouvy se stranou však nic takového neumožňovaly. Za křivopřísežnictví jí hrozí až pět let vězení.
Neshody s AfD vykulminovaly další měsíc hned po volbách do německého Bundestagu. Ani ne 24 hodin po uzavření volebních místností šokovala Petryová veřejnost i svou vlastní stranu prohlášením, že v parlamentu nebude zasedat za AfD, ale zůstane nezávislou. O den později oznámila, že opouští i stranu.
Odchod ze strany nebyl poklidný. AfD obvinila Petryovou z toho, že odcizila data s osobními údaji členů. Ta by se jí totiž v budoucnu mohla hodit. Spekuluje se, zda sama neplánuje založit vlastní stranu, na internetu už si zaregistrovala doménu „Die Blauen“ (Modří).