Hlavní obsah
Běženci, kterým se podařilo dostat se do Evropy. Foto: Jon Nazca, Reuters

Evropská unie a Afrika začnou vracet migranty

Na evakuaci migrantů, kteří se v Libyi stali novodobými otroky, bude brzy podniknuta „konkrétní vojenská a policejní akce“. Oznámil to ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr dvoudenního summitu lídrů zemí EU a afrických států v Abidžanu na Pobřeží slonoviny.

Běženci, kterým se podařilo dostat se do Evropy. Foto: Jon Nazca, Reuters
Evropská unie a Afrika začnou vracet migranty

Nouzový plán zaměřený na dobrovolný návrat migrantů do jejich domovských zemí i na potrestání obchodníků s lidmi podle šéfa Elysejského paláce odsouhlasili představitelé Francie, Německa, Libye, Čadu, Nigeru a dalších zemí. Akce se má uskutečnit v řádu „nejbližších dnů či týdnů“, řekl Macron podle britského listu The Daily Telegraph.

Připustil přitom, že někteří mimořádně ohrožení migranti by také mohli dostat azyl v EU. Téma migrantů, kteří se bez prostředků v Libyi stávají kořistí obchodníků s lidmi, dominovalo euro-africkému jednání za účasti vrcholných představitelů 83 států.

Otrokáři v Libyi

Tlak na řešení problému výrazně zesílil v polovině listopadu. Tehdy americká stanice CNN odvysílala šokující video o novodobém trhu s otroky kdesi v Libyi. Migranty na něm prodávali v přepočtu za zhruba 8500 korun.

„Někteří Nigerijci byli v Libyi prodáváni jako kozy,“ postěžoval si s odkazem na video nigerijský prezident Muhammadu Buhari. Navrátilcům přitom slíbil „plnou rehabilitaci“ a zlepšení podmínek v zemi, aby lidé neměli důvod odcházet. V rámci plánu by se mohlo do vlasti vrátit až 15 tisíc migrantů, odhadl Macron. První skupina zhruba 240 Nigerijců přiletěla po akci libyjské vlády a OSN domů v úterý.

Plán počítá s tím, že jednotlivé státy si své občany převezmou v záchytném středisku v Tripolisu. Libyjská vláda uznaná OSN má však nad svým územím jen velmi omezenou kontrolu, vynořují se proto pochybnosti, zda bude dohoda v praxi fungovat.

Signatářské státy také slíbily zmrazit majetky všech usvědčených obchodníků s lidmi, mezinárodní vyšetřovací komisi má zřídit Africká unie. „Není to žádné vyhlášení války, Libye je stát v politické transformaci. … Ale je to posílená policejní akce, která je nutná k rozbití těchto sítí,“ řekl Macron stanici France 24.

Juncker slíbil miliardy eur

Brusel také doufá, že masovou migraci pomůže omezit finanční injekce pro africké státy. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ohlásil unijní „investiční plán pro Afriku“, který by měl na tento kontinent do roku 2020 přitáhnout zhruba 44 miliard eur, mimo jiné do zdrojů obnovitelné energie. Komise zatím na „Junckerův plán“ vyhradila 4,1 miliardy eur a doufá, že zbytek zajistí soukromí investoři.

Řešení situace v Libyi nabídl i Erik Prince, zakladatel někdejší soukromé bezpečnostní firmy Blackwater. Ta výrazně zbohatla po spojenecké invazi do Iráku a její reputaci trvale poškodilo odsouzení několika zaměstnanců za zabití neozbrojených iráckých civilistů.

Soukromé bezpečnostní složky podle Prince mohou zajistit „humánnější a profesionálnější“ návrat uprchlíků z Libye. Prince má blízko k americkému prezidentovi Trumpovi. Byl sponzorem kampaně a jeho sestra Betsy DeVosová je ministryní školství. Letos Pentagonu navrhl „privatizaci“ konfliktu v Afghánistánu, ale neuspěl.

Už loni šlo zpět přes 13 tisíc lidí

Různé humanitární organizace loni do domovských zemí vrátily přes 13 tisíc migrantů. Většinou šlo o lidi ze subsaharské Afriky.

Počet uprchlíků připlouvajících do Itálie od libyjských břehů od července poklesl o 70 procent. Značný podíl na tom má dohoda s libyjskou pobřežní stráží o vracení migrantů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků