14. Dalajláma Tändzin Gjamccho

Současným duchovním vůdcem Tibetu je 14. Dalajláma Tändzin Gjamccho. Dříve platných politických funkcí se v roce 2011 vzdal a kvůli situaci okolo ovládnutí Tibetu Čínou sídlí od roku 1959 v exilu v Indii. Několikrát navštívil Českou republiku. Za své učení o nenásilném odporu si vydobyl celosvětové uznání.

14. dalajláma se narodil pod jménem Lhamo Döndub 6. července 1935 v tibetském Tagccheru. Jeho rodina žila v chudých poměrech. Když mu byly 2 roky, našli jej mnichové pátrající po převtělenci 13. dalajlámy. Ve svých čtyřech letech tento proces dokončil a byl oficiálně vyhlášen dalajlámou, v únoru 1940 se konal slavnostní obřad.

Po obřadu převzal duchovní jméno Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho a začal mu náležet titul Jeho svátost. Vzhledem k jeho nízkému věku za něj vládl regent, zatímco dalajláma nastoupil na přípravu ve Lhase, která zahrnovala například výuku filozofie, medicíny a metafyziky. Až v roce 1950 se rozhodl chopit vlády, bylo mu tehdy 15 let.

Dalajláma spolu se spoustou svých přívrženců v roce 1959 uprchl do Indie, kde jej přivítal tehdejší ministerský předseda Džaváharlál Néhrú. Významný indický politik svolil k ustanovení exilové vlády v podhůří Himaláje v městečku Dharamsala, kde Tändzin Gjaccho a jeho stoupenci vytvořili společnost, v niž přežívá tibetská kultura, jazyk i víra.

Tändzin Gjaccho je prvním dalajlámou, který vycestoval na Západ. Svým přístupem a jednáním se postaral o výraznou popularizaci buddhismu a otázky tibetského osvobození.

V roce 1989 obdržel Nobelovu cenu za mír, čímž byla oceněna jeho nenásilná politika vůči Číně. Sám se zřekl násilí a jako jednu z mála forem protestu uznává například hladovku.

V posledních letech se několikrát zmínil o tom, že by se jeho nástupce nemusel volit tradičním způsobem, ale proběhla by moderní, demokratická volba.