Článek
Zpráva, z níž nyní cituje čtvrtletník CIA Studies on Intelligence, byla předložena již v červenci 2004. Uvádí, že američtí politici se soustřeďovali na údaje CIA o iráckých zbraních, zejména o zbraních hromadného ničení. Jejich hrozbou zdůvodňovali americkou invazi do Iráku v březnu 2003.
Právě tyto údaje se však ukázaly jako chybné, zatímco údaje o politickém a kulturním vývoji země po svržení Saddáma Husajna byly podle citované zprávy CIA přesné.
CIA rovněž správně informovala o tom, že Husajnův Irák neměl žádné vazby na teroristickou organizaci al-Kajdá a podařilo se jí předpovědět i dopady války na trhy s ropou.
"Je ironií, že politici pozorně vnímali technické zpravodajské údaje o programech zbraní, které byly nesprávné, ale věnovali jen malou pozornost informacím o otázkách kulturního a politického vývoje v Iráku po Saddámu Husajnovi, kde předkládané analýzy byly správné," uvádí se ve zprávě CIA.
CIA předpověděla dění v Iráku
CIA konstatuje, že docela přesně předpověděla poválečné dění v Iráku, především reakce různých etnických a kmenových skupin. Očekávala jak nepřátelské akce proti zahraničním vojákům, tak vzájemné střety. Navzdory prognózám CIA však vláda USA ještě v průběhu války vyhlašovala, že američtí vojáci budou v zemi vítáni jako osvoboditelé.
V Iráku jsou od konce války koaliční vojáci cílem útoků ozbrojených skupiny. Skoro 2000 jich padlo a mnohé oblasti museli američtí vojáci opakovaně dobývat, což je naposled případ města Tal Afár u syrských hranic. Těžké boje také svádí v Ramádí, jež zčásti opět ovládají rebelové. Loni na podzim musela americká armáda provést velkou operaci s cílem dobýt Fallúdžu.
Cílem řady útoků rebelů jsou iráčtí policisté a vojáci, považovaní rebely za kolaboranty. Právě před policejními stanicemi a náborovými středisky často explodují auta naložená výbušninami.
Vzrůstá však i náboženské a etnické násilí. Terčem útoků menšinových sunnitů, kteří po Husajnově pádu ztratili vedoucí postavení, jsou většinoví šíité. Útoky na ně vzrůstají před sobotním referendem o nové ústavě. Ta sunnitům nevyhovuje, protože předpokládá federální uspořádání země a bývalým členům strany Baas neumožňuje vykonávat politické funkce.
Kompromis ohledně irácké ústavy
Sunnité hrozili bojkotem referenda a odmítnutím ústavy. Šíité a Kurdové na poslední chvíli - v úterý - připustili možnost dodatečných změn v ústavě po prosincových volbách. Ve středu večer to odhlasoval na mimořádném zasedání irácký parlament
"Dohodu vítáme, vidíme ji jako velmi pozitivní," uvedl po jejím přijetí mluvčí Bílého domu Scott McClellan.
Mnozí sunnitští předáci nyní návrhu ústavy vyjádřili podporu, stále však není jasné, zda bude dostatečná, sunnité mají většinu ve čtyřech provinciích. Pokud ve třech provinciích dvě třetiny hlasujících řeknou ne, ústave nebude přijata.
Analytik James Lindsay uvedl, že kompromis je pro americkou vládu důležitý: "Pro Bushovu vládu je důležité, aby hlasování proběhlo dobře a sunnité podpořili novou ústavu." Jestli se to nepovede a boje budou pokračovat, není jasné, jak dlouho bude moci vláda pokračovat ve své politice v Iráku.
Bush ztrácí podporu veřejnosti
Americký prezident George Bush ztrácí podporou veřejnosti. Nejnovější průzkum provedený pro stanici NBC a list Wall Street Journal ukázal, že jen 39 procent dotázaných hodnotí jeho práci v Bílém domě jako dobrou. Ve srovnání s obdobným průzkumem z poloviny září je to pokles o další procento.
Navíc jen 28 procent respondentů vyjádřilo názor, že země se vyvíjí správným směrem. Bushovu podporu v poslední době snižuje špatná reakce na hurikán Katrina, rostoucí ceny benzínu i nominace Harriet Miersové na soudkyni Nejvyššího soudu. Většina Američanů také odmítá angažovanost v Iráku.