Článek
Blair v parlamentu řekl, že Butlerova zpráva je vyvážená. Připustil také, že je stále zřejmější, že Irák neměl zásoby zbraní hromadného ničení.
Přesto se domnívá, že politika, která nakonec vedla k válce, byla správná.
Údajně se tak nepodcenila nebezpečí plynoucí ze zjevného záměru bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna si zbraně hromadného ničení opatřit a případně se o ně podělit s teroristy.
Neprověřené zdroje šokují
"Kvalita dodaných informací, které zahnaly zemi do války, nebyla dobrá," uvedl Butler pro tisk.
Zpráva o 196 stránkách tvrdí, že MI6 dostatečně neprověřila zdroje a opírala se o údaje tzv. z druhé ruky. Údajně šlo o "nepodloženost" některých tvrzení, nikoli o "úmyslné deformování nebo trestuhodnou nedbalost" tajných služeb.
Jako mylná se ukázala zejména část, v níž se tvrdilo, že Irák může do 45 minut zaútočit zbraněmi hromadného ničení.
Komise: vláda vědomě nelhala
Komise odmítla, že by veřejnost klamal záměrně samotný Blair. Není prý ní pochyb, že vláda pevně věřila tomu, co veřejnosti předkládala. Kromě jiného proto, že by bylo "velmi hloupé" předkládat Britům nepravdivá tvrzení, když po válce bude vše zřejmé.
"Naším názorem poté, co jsme přezkoumali veškerý materiál, je, že názory ve (pozn. vládním) fasciklu (pozn. o iráckých zbraních hromadného ničení) šly na samu hranici dostupných výzvědných informací, ale ne za ni," uvedl Butler.
Hlavní body zprávy
- britská výzvědná služba MI6 dostatečně neprověřila zdroje a opírala se o údaje takzvaně z druhé ruky
- premiér Tony Blair ani vláda nechtěli klamat parlament ani veřejnost.
- do zprávy o situaci v Iráku před válkou neměla být zařazena informace, že Irák je s to nasadit zbraně hromadného ničení do 45 minut.
- Irák neměl značné zásoby biologických či chemických zbraní, ani plány na jejich užití.
- iInformace britských zpravodajských služeb, že se Irák snažil získal uran z Nigeru, byla "důvěryhodná". Důkazy neexistovaly.
- bývalý předseda parlamentního výboru pro zpravodajské služby (JIC) John Scarlett, zodpovědný za zprávu o situaci v Iráku před válkou, nemusí být odvolán z nové funkce šéfa MI6.
- dříve než Rada bezpečnosti OSN přijala 8. listopadu 2002 rezoluci č. 1441 varující Irák před "vážnými následky", britský generální prokurátor a vládní poradce lord Goldsmith prohlásil, že válka by nebyla legální. Po přijetí této rezoluce své stanovisko změnil.
Zdroj ČTK
Britská zpráva následuje obdobné prohlášení americké strany. I ona neprokázané tvrzení vůči Iráku zdůvodnila špatnou prací zpravodajských služeb. [celá zpráva]
