Hlavní obsah
Bernie Sanders Foto: Aaron P. Bernstein, Reuters

Bernie Sanders

Bernie Sanders je nezávislý a na americké poměry silně levicově orientovaný politik. Dvakrát se ucházel o demokratickou nominaci pro prezidentské volby, ale ani jednou na ni nedosáhl. V roce 2016 ho v primárkách porazila Hillary Clintonová, v roce 2020 Joe Biden. Od roku 2007 zastupuje stát Vermont v Senátu, předtím jej hájil ve Sněmovně reprezentantů.

Bernie Sanders Foto: Aaron P. Bernstein, Reuters
Bernie Sanders

Bernie Sanders se narodil v roce 1941 v New York City. Jeho otec byl Žid narozený v rakousko-uherské Słopnici (dnes v jižním Polsku), židovské kořeny sahající do Polska má i z matčiny strany.

Pokud by v roce 2020 v americké prezidentské kampani uspěl, stal by se ve svých 79 letech již při inauguraci nejstarším politikem, jaký kdy v úřadu stanul. Rekord nyní drží Ronald Reagan, který z úřadu po konci svého druhého volebního období odešel v roce 1989 jen 17 dnů před 78. narozeninami.

Od mládí k levici a nezávislosti

Politice se věnuje už od útlého věku. Když na univerzitě v Chicagu studoval politologii, vstoupil do Socialistické ligy mládeže patřící k tehdejší Americké socialistické straně. Na škole také stál v čele místní odbočky Kongresu pro rasovou rovnost. Vedl několikatýdenní protest namířený proti rasové segregaci univerzitních kampusů.

V 70. letech se neúspěšně ucházel o posty senátora i guvernéra Vermontu jako kandidát Unie Svobody, posléze působil 8 let jako starosta nejlidnatějšího vermontského města Burlington, tehdy již neměl žádnou stranickou příslušnost. Jeho první zvolení bylo velmi těsné, úřadujícího starostu demokrata Paquetta porazil o 10 hlasů.

V roce 1988 kandidoval jako nezávislý do Sněmovny reprezentantů, zvolen však nebyl. O dva roky později se pokoušel o zisk nominace Demokratické strany v primárkách, skončil v nich až třetí, tak kandidoval opět jako nezávislý a zvítězil. Od 3. ledna 1991 ve Sněmovny reprezentantů zastupoval vermontský at-large volební obvod.

At-large district je označení pro volební obvod totožný s územím celého státu. Takový stát není dělen na více obvodů, volí tedy jen jednoho zástupce do Sněmovny reprezentantů. Vermont byl v minulosti dělen až na 6 obvodů, avšak od roku 1933 existuje jen jeden.

Do úřadu byl Sanders poté zvolen ještě sedmkrát a strávil v něm 16 let, před několika volbami vyhrál primárky Demokratické strany a tím se stal i jejím preferovaným kandidátem, ačkoliv členem strany nebyl.

V roce 2007 za Vermont nastoupil do Senátu, kde zasedá a kam byl dosud zvolen třikrát. Stále je v pozici „junior senátora“ pro mladšího z dvojice senátorů státu, neboť demokrat Patrick Leahy je přibližně o 17 měsíců starší.

Sandersovým ústředním tématem je ekonomická nerovnoprávnost a sociální nespravedlnost, která podle něj panuje v americké společnosti. „Bernie“ sám sebe charakterizuje jako demokratického socialistu.

Voličům slibuje zdravotní péči pro všechny, minimální hodinovou mzdu 15 dolarů za hodinu nebo bezplatná vysokoškolská studia.

„Dává morální a ekonomický smysl, že jedna rodina – Waltonova rodina – má větší majetek než spodních 40 procent amerických občanů dohromady?“ ptal se například v roce 2012 kongresmanů.

Demokratický kandidát na prezidenta Bernie Sanders.

Foto: Matt Rourke, ČTK/AP

Zlí jazykové Sanderse označují za levicového utopistu. To mu ovšem nebrání v kritice současného amerického establishmentu. Sanders jde naopak otevřeně proti němu. A zejména mladí levicově smýšlející voliči na to slyší. Sanders cílí na mladé také tím, že artikuluje progresivně liberální témata, jako je například globální boj proti změnám klimatu.

Kritika vojenských intervencí

Sanders je známý také svou dlouhodobou kritikou americké zahraniční politiky. Ostře vystupoval mimo jiné proti vojenské intervenci USA v Iráku.

„Kdo bude vládnout Iráku, až odstraníme Saddáma Husajna? Umírněná vláda bude v regionu, kde je silně zastoupen islámský fundamentalismus, svržena a nahrazena islámskými extremisty,“ varoval poté, co do této blízkovýchodní země v roce 2003 vtrhla americká vojska.

O pět let později zase obvinil z rozdmýchání hospodářské krize obchodníky z Wall Streetu. „Tuhle recesi způsobila chamtivost, nedbalost a protizákonné chování lidí z Wall Streetu,“ řekl mimo jiné.

Prezidentské kampaně

I přes svůj vysoký věk popularitu sbírá zvláště u mladých levicově smýšlejících Američanů. V roce 2016 se stal jedním z favoritů demokratických primárek, nicméně jej porazila Hilary Clintonová. Sanders však narozdíl od ní dokázal mobilizovat větší skupinu voličů a nemusel se tolik spoléhat na finanční podporu z podnikové sféry. V únoru 2019 oznámil, že se pokusí kandidovat za demokraty i v prezidentských volbách v roce 2020. I v nich skončil druhý, nominaci získal bývalý viceprezident Joe Biden.

Joe Biden v listopadu 2020 porazil úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Výsledky hlasování v jednotlivých státech musely ale nejprve potvrdit jednotlivé státy. 14. prosince 2020 byl Joe Biden Sborem volitelů zvolen prezidentem, získal 306 z 538 hlasů. Výsledek oficiálně stvrdil Kongres na společném hlasování trvajícím od 6. do 7. ledna. Do úřadu bude Biden inaugurován 20. ledna.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků