Článek
Jedním z nich má podle něj být, že americká vojenská letadla byla připravena v případě potřeby sestřelit civilní stroje: "To prostě není pravda. Nebyla připravena z řady důvodů, jak legislativních, tak kvůli tomu, že nebyla připravena vhodná výzbroj."
Podle CNN však nikdo nezpochybňuje, že viceprezident Richard Cheney vydal svolení sestřelit civilní letadla, pokud ohrožují strategické cíle.
Teroristé chtěli zaútočit deseti letadly
Středeční slyšení se zaměřilo především na plány teroristů. Komise, která vycházela z dokumentů a rozhovorů s vládními představiteli, zjistila, že poprvé začali teroristé mluvit o útocích již v roce 1996, ale plánovat je začali až v roce 1999.
Teroristé řízení Chálidem Šajchem Muhammadem původně počítali s únosy deseti letadel, která měli použít k únosům na východě a západě USA. Devět se mělo podílet přímo na útocích a zasáhnout sídla Federálního úřadu pro vyšetřování FBI, Ústřední zpravodajské služby CIA, Pentagon a Bílý dům. Dalšími terči byly jaderné elektrárny a mrakodrapy v Kalifornii.
Desáté letadlo, které měl pilotovat Chálid Šajch Muhammad, mělo přistát. Teroristé po zabití všech mužů na palubě měli vydat prohlášení odsuzující americkou politiku na Blízkém východě.
Muhammad byl zadržen loni v březnu v Pákistánu a předán Spojeným státům.
Bin Ládin počet strojů zredukoval
Bin Ládin nakonec zúžil útoky na čtyři cíle - dvě věže newyorského Světového obchodního střediska, Pentagon a Bílý dům nebo Kapitol. Bin Ládin chtěl zaútočit už v roce 2000 poté, co pozdější izraelský premiér Ariel Šaron navštívil jeruzalémskou Chrámovou horu. Palestinci jeho návštěvu označili za provokaci a zahájili intifádu. V té době však teroristé ještě nebyli připraveni. Datum 11. září bylo nakonec vybráno pouhé tři týdny předem. Únosci si pak zakoupili letenky čtrnáct dní dopředu.
Ze zprávy komise také vyplývá, že plánování útoků z 11. září nebylo hladké a že je provázela řada sporů. Bin Ládin údajně musel překonat odpor šéfa vlády Talibánu mully Umara, který byl proti teroristickému útoku v USA. Údajně se obával odplaty Spojených států.
Pád talibánu vedl k decentralizaci al-Kajdá
Po svržení vlády talibánu v Afghánistánu "zásadně změnilo" fungování al-Kajdá i role bin Ládina, který předtím schvaloval všechny operace. Podle komise je nyní al-Kajdá více decentralizována: "Skutečnost, že se bin Ládin musí skrývat, přiměla velitele jednotlivých buněk, aby přijali větší odpovědnost. Nyní rozhodují o věcech, o nichž dřív rozhodoval bin Ládin."
Cheney a Powell trvají na propojení al-Kajdá s Husajnem
Americký viceprezident Richard Cheney, který v americké vládě nejvíce zdůrazňoval údajné vazby mezi svrženým iráckým režimem a teroristickou sítí al-Kajdá, nemíní od svých výroků ustoupit, přestože komise pro vyšetřování teroristických útoků z 11. září 2001 došla k opačnému závěru.
Také ministr zahraničí Colin Powell v souvislosti se zprávou trval na tom, že mezi Irákem a al Kajdá vazby byly, i když ne nezbytně kolem 11. září.
