Hlavní obsah

Zeď nářků není židovská, odhlasovalo UNESCO

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ve čtvrtek schválila rezoluci, ve které pomíjí židovské vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků v Jeruzalémě. V Izraeli vyvolal tento krok obrovskou vlnu pobouření. Podle židovského státu jde o antisemitské a absurdní rozhodnutí, napsal list The Times of Israel. Palestinské ministerstvo zahraničí krok UNESCO uvítalo.

Foto: Profimedia.cz

Židé u Západní zdi v Jeruzalémě slaví svátek Pesach. Nad zdí se tyčí kupole Skalního dómu v bezprostřední blízkosti místa, kde po staletí stával starověký židovský chrám zničený Římany v roce 70 n. l.

Článek

Jak nicméně poznamenala agentura AP, jde zatím o návrh dokumentu, který se bude řešit příští týden na plenárním zasedání organizace.

Chrámová hora je předmětem sporů mezi Izraelci a Palestinci. Nacházejí se tam dvě významné mešity, v minulosti tam ale býval i židovský chrám. Právě kvůli posvátným místům v této části Jeruzaléma se před rokem rozhořela vlna násilností mezi Izraelci a Palestinci, která má již přes 250 obětí. Palestinci tvrdí, že Izraelci chystají změnu statu quo na Chrámové hoře, což ale Izrael popírá.

Nová rezoluce používá pro místa v jeruzalémském Starém městě pouze muslimské názvy a kritizuje Izrael za "provokativní kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost" oblasti. Text rezoluce na schůzce v Paříži podpořilo 24 zemí, šest jich hlasovalo proti, 26 zemí se zdrželo. Podle britského listu The Guardian byly proti Spojené státy, Británie, Německo, Nizozemsko, Litva a Estonsko. Rusko a Čína patří mezi státy, které rezoluci podpořily.

Oznámit, že Izrael nemá žádné vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků je jako říci, že Čína nemá žádnou vazbu na Velkou čínskou zeď a Egypt nemá žádnou vazbu na pyramidy.
izraelský premiér Benjamin Netanjahu

"Absurdní představení v UNESCO pokračuje, dnes organizace přijala další smyšlené rozhodnutí, které říká, že Izraelci nemají žádné vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků," uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Rezoluce odsuzuje Izrael za to, že muslimy omezuje v přístupu do oblasti. Organizaci rovněž vadí útoky izraelských policistů a vojáků.

Foto: Profimedia.cz

Model židovského chrámu v Jeruzalémě sestavený podle popisu židovského historika z Flavia Josefa, který byl svědkem jeho zkázy. Současný Skalní dóm podle Izraelců dosahuje pouze třetiny výšky chrámu.

"Oznámit, že Izrael nemá žádné vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků je jako říci, že Čína nemá žádnou vazbu na Velkou čínskou zeď a Egypt nemá žádnou vazbu na pyramidy," dodal Netanjahu.

Chrámová hora a zeď Nářků

Chrámová hora je vyvýšenina v Jeruzalémě, na které král Šalomoun v roce 996 př. n. l. založil první židovský chrám zasvěcený Hospodinu. Chrám byl vyvrácen Babylóňany v roce 586 př. n. l. Druhý chrám na stejném místě vystavěli židé, kteří se navrátili z babylonského exilu. Zpočátku byl prostší, ale za vlády Heroda Velikého prošel radikální rekonstrukcí a stal se jednou z největších a nejhonosnějších staveb tehdejšího světa. V roce 70 n. l. zničil celý Jeruzalém včetně chrámu římský vojevůdce a pozdější císař Titus. Z chrámového komplexu zůstala částečně neporušená jen západní opěrná zeď chrámové plošiny. Její viditelná část je dnes označovaná jako zeď Nářků, neboť zde židé podle tradice oplakávají svůj zbořený chrám. Sami židé jedinou památku na svůj kdysi velkolepý chrám nazývají prostě Západní zeď (ha-kotel ha-ma’ aravi).

Na samotné Chrámové hoře mnohem později, až v 7. a 8. stol. n. l., muslimové vybudovali svatyni Skalní dóm a mešitu al-Aksá. Ta je podle tradice třetím nejsvětějším místem islámu po Mekce a Medíně, ačkoliv v koránu není o Jeruzalémě jediná zmínka a výraz „mešita nejvzdálenější“ (masdžid al-aksá) ze súry Noční cesta byl s Chrámovou horou ztotožněn až pozdější tradicí.

Pro judaismus je to ale nejposvátnější místo na světě, pro ortodoxní židy je dokonce natolik posvátné, že mají zákaz je navštěvovat, neboť by nedopatřením mohli stanout v místě někdejší Nejsvětější svatyně, kam směl jen velekněz.

Podobnou rezoluci o palestinském kulturním dědictví schválilo UNESCO již letos v dubnu. I tehdy si Netanjahu stěžoval, že text neodkazuje na prostranství před mešitami ve východní části Jeruzaléma jako na Chrámovou horu, jak tomuto místu říkají Izraelci. Pojem Zeď nářků byl prý v dokumentu UNESCO uveden jen v uvozovkách.

Reklama

Výběr článků

Načítám