Článek
Proces pokračoval po téměř třítýdenní pauze. Další stání a rozhodnutí tribunálu zbavit Husajna všech zbylých obvinění jen zvýšilo další kritiku iráckého soudního systému.
Husajn byl popraven za smrt 148 šíitů v Dudžajlu, kde na něj za války s Íránem v roce 1982 spáchali atentát. Viněn byl přitom z mnohem vážnějších zločinů, jako byla právě zmiňovaná genocida Kurdů při operaci Anfál, kdy byly použity chemické zbraně, nebo z masakrů šíitů po povstáních na začátku devadesátých let, z invaze do Kuvajtu a ze zahájení války s Íránem.
Soud ale pokračuje, protože vedle Husajna bylo kvůli operaci Anfál obviněno ještě dalších šest prominentů bývalého režimu včetně Husajnova bratrance Alího Hasana Madžída, zvaného Chemický Alí.
Všichni obvinění se bránili, že nešlo o masakr vlastního obyvatelstva, ale legitimní válečnou operaci, protože Kurdové, kteří povstali, se přidali na stranu Íránu, který byl s Irákem ve válce.
Kromě Husajna byli odsouzeni v případu Dudžajl ještě další dva lidé, Husajnův nevlastní bratr Barzán Tikrítí a Avad Bandár. Jejich poprava byla kvůli protestům světového společenství už dvakrát odložena, nejprve ze čtvrtka na neděli [celá zpráva], ani v neděli však nebyli pověšeni. Irácká vláda však na jejich popravě trvá a míní exekuci vykonat tento týden.
Přehled hlavních obvinění proti Saddámu Husajnovi
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
5) Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
7) Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
8) Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
10) Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.