Článek
List o tom informovalo několik bývalých vysokých činitelů Tálibánu, podle nichž čtyři až osm zástupců hnutí odcestovalo z Pákistánu do Kataru, kde vytvořili politický úřad pro exilovou afghánskou povstaleckou skupinu. Tyto informace naznačují, že se Tálibán, který veřejně nepřipustil, že by se chtěl zapojit do mírových rozhovorů o ukončení války v Afghánistánu, chystá na předběžné rozhovory.
Američtí oficiální činitelé nepopřeli, že se jednání uskutečnilo, a zdá se, že rozhovory měly přinejmenším tichý souhlas Pákistánu, který překazil všechny předchozí pokusy Tálibánu zahájit rozhovory. Afghánská vláda, která byla zpočátku popuzená, že byla ponechána stranou, rozhovory v zásadě přijala, ale není do nich přímo zapojená. To analytici vnímají jako potenciální překážku toho, co by mohlo být historicky významným vývojem.
Představitelé Tálibánu se ovšem pečlivě vyhýbají tomu, aby předběžná jednání označovali jako mírové rozhovory. "Žádné mírové rozhovory v současnosti neprobíhají," řekl v Kábulu na dotaz The New York Times Maulví Kalamuddín, bývalý ministr pro neřesti a ctnosti za vlády Tálibánu a nynější člen Nejvyšší mírové rady.
"Jedinou běžící záležitostí jsou rozhovory o propuštění vězňů (z řad) Tálibánu z Guantánama, o němž obě strany stále jednají v Kataru," dodal. "Chceme jednání posílit, abychom vytvořili prostředí důvěry pro budoucí rozhovory."
Letošní oznámení Tálibánu, že otevře úřad v Kataru, který by umožnil přímé rozhovory, vyvolal hněv části afghánských frakcí, ale také nevoli některých amerických politiků. Ti se obávají, že by povstalci mohli zneužít rozhovory jako manévr, jak získat legitimitu pro své hnutí, a pak pokračovat ve svých snahách o znovuzavedení extremistického islámského státu v Afghánistánu.
Vládu hnutí Tálibán svrhla v roce 2001 invaze koaličních sil vedená Spojenými státy. Tálibán od té doby v zemi vede povstaleckou válku.