Článek
"Židovské části budou pod izraelskou správou a arabské zase pod palestinskou. Přechody mezi částmi jednotlivých správ budou otevřené a zabezpečené. Svatá místa jako Zeď nářků, židovská čtvrť a další by měla zvláštní status pod dohledem Izraele a navždy by zůstala izraelská," navrhuje Ramon v dopise členu jeruzalémské městské rady Niru Barkatovi.
Jeho návrh zazněl v den, kdy do Izraele a na palestinská území přicestovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová s cílem urychlit izraelsko-palestinská mírová jednání a připravit terén pro blízkovýchodní mírovou konferenci. Budoucí status Jeruzaléma je jedním z hlavním sporných bodů - nárok si na něj jako na své hlavní město činí obě strany.
Politická obec je proti
Barkatovi se Ramonův návrh nezamlouvá a v rozhlase označil za "nemyslitelné", aby byla ohrožena "bezpečnost Jeruzaléma a posvátných míst judaismu". K jeho názoru se přidala většina izraelských představitelů napříč politickým spektrem. ""Jeruzalém není směnnou mincí," prohlásil ministr průmyslu a obchodu Eli Jišai z ortodoxní náboženské strany Šas.
Poslanci Knessetu i kabinetní ministři vládní strany Kadima v posledních dnech kritizoval vstřícnost izraelského premiéra Ehud Olmerta vůči prezidentovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi. Mají obavy, že by ústupky mohly vyústit ve stažení ze Západní břehu a částí Jeruzaléma.
Jeruzalém je posvátným městem tří monoteistických náboženství: křesťanství, judaismu a islámu. V letech 1950 až 1980 byla hlavním městem Izraele západní část Jeruzaléma, v červenci 1980 pak Izrael prohlásil Jeruzalém za své "věčné a nedělitelné" hlavní město. OSN toto prohlášení neuznává a za hlavního město Izraele uznává Tel Aviv.