Článek
Kuvajt podle amerického právního experta viní Saddáma Husajna z toho, že protizákonně vtrhl do země, mučil a zabíjel místní obyvatele a ničil infrastrukturu. Podle kuvajtských úřadů byly stovky občanů zajaty, odvlečeny a nikdy se už nevrátily. Po svržení režimu Saddáma Husajna v dubnu 2003 byly v zemi nalezeny ostatky asi 250 zastřelených Kuvajťanů. Kuvajt také obviňuje irácké vojáky, že během sedmi měsíců okupace mučily na 6000 lidí.
Irácká armáda vtrhla do emirátu 2. srpna 1990. Irák poté oznámil, že Kuvajt se stal jeho devatenáctou provincií. Kuvajt byl osvobozen v únoru 1991 během v první války v Perském zálivu mezinárodními silami pod vedením USA.
Irácký nejvyšší soud vyšetřuje celkem dvanáct různých případů, ve kterých figuruje Saddám Husajn. Prvním byla kauza Dudžajl, kde Husajnův režim nechal zabít 148 obyvatel šíitské vesnice, v níž byl v roce 1982 podniknut atentát na Husajna. Rozsudek v případu Dudžajl se očekává 16. října. Proces ohledně operace Anfal, kde byli bezohledně zmasakrovány desítky tisíc Kurdů, bude pokračovat 11. září.
Výjimečný stav v Iráku byl prodloužen
Irácký parlament prodloužil v úterý o třicet dnů výjimečný stav v zemi, který byl zaveden listopadu 2004 před koaliční ofenzívou ve Falúdži. Platí na celém území Iráku s výjimkou kurdské oblasti na severu.
Výjimečný stav poskytuje vládě vyhlašovat zákaz nočního vycházení a větší pravomoci policii a armádě při zásazích, například zatýkat podezřelé osoby bez dodržení řádných zákonných procedur.
Tři američtí vojáci padli v bojích v Iráku. Uvedlo to v úterý velitelství amerických sil v Iráku. Dva příslušníci americké námořní pěchoty padli v bojích v provincii Anbár. Třetí zahynul v pondělí také v "v důsledku nepřátelské akce". Během posledních dvou dnů v Iráku zahynulo osm vojáků USA.
Britové předají do iráckých rukou další provincii
Britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová jednala s prvním místopředsedou irácké vlády Barhamem Sálihem o tom, od kdy bude irácká vláda zodpovídat sama za bezpečnost v zemi. Podle ní je klíčové, aby bezpečnost zajišťovala vláda vzešlá z voleb.
Sálíh s ní souhlasí: "Bezpečnost v této zemi musí bát prioritou pro iráckou vládu a irácké bezpečnostní síly."
Přehled hlavních obvinění proti Saddámu Husajnovi
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
5) Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
7) Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
8) Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
10) Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.
Irák již od vojáků Velké Británie v červenci převzal v kontrolu nad jihoiráckou provincií Musanna. V září Britové předají pod iráckou správu kontrolu provincii Zi Kár. K tomu dojde během září, možná už tento nebo příští týden.