Hlavní obsah

Další mrtví při protestech v Iráku. Tři tisíce lidí mají zranění s trvalými následky

Bagdád

Při střetu s bezpečnostními silami v Bagdádu zemřeli ve čtvrtek nejméně čtyři demonstranti. Dalších 48 lidí bylo zraněno během blokády dvou klíčových mostů ve městě, napsala agentura Reuters. Iráčané protestují proti vládě od začátku října, během nepokojů už zemřelo přes 330 lidí. Zraněných je více než 15 tisíc, z nichž přibližně tři tisíce trvale.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Při protestech v Bagdádu zemřeli čtyři lidéVideo: Reuters

 
Článek

Bezpečnostní složky ve čtvrtek zabily nejméně čtyři lidi. Podle zdrojů Reuters demonstranti zemřeli po zásahu ostrými náboji či slzotvorným granátem přímo do hlavy.

Policie uvedla, že jeden z protestujících byl zabit poblíž mostu Sinak a druhý u přilehlého mostu Ahrar. Další dva lidé byli v kritickém stavu převezeni do nemocnice, kde později zraněním podlehli.

Tři tisíce invalidů

Demonstranti v Bagdádu i přes střety s bezpečnostními složkami stále drží své pozice. Ovládají části tří hlavních mostů, které vedou k opevněné „zelené zóně“, kde sídlí vládní budovy a zahraniční ambasády.

Plameny, slzný plyn a střelba ostrými. Irák zažívá největší demonstrace od pádu Husajna

Blízký a Střední východ

Při protestech v Iráku, které začaly v říjnu, zemřelo přibližně 330 lidí. Přes 15 tisíc jich bylo zraněno. Zhruba tři tisíce lidí si ponesou trvalé následky, informovala Aliance pro irácké invalidy (IADO). Jako nejčastější druhy zranění uvádí ochrnuté nohy, poranění páteře, prostřelený žaludek.

Bouří se šíitský jih

Irácké demonstrace patří k největším protivládním protestům od pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003. Zejména mladí Iráčané protestují proti korupci a mizernému stavu veřejných služeb. Požadavky demonstrantů se ale rozšiřují a je mezi nimi i rezignace vlády a změna politického systému ustaveného po roce 2003, který stojí na zákulisních dohodách. Lidem vadí i beztrestnost vládnoucí třídy, která odčerpává velké množství příjmů státu.

Foto: Hadi Mizban, ČTK/AP

Nepokoje v Basře.

Převážná část nepokojů se odehrává na jihu země, kde žijí většinoví šíité. Ti jsou po svržení Husajna u moci, ale těží z toho jen šíitská elita. Situace chudých šíitů se však nezlepšila a mají pocit, že je politické strany nezastupují. Mladí lidé proto dávají přednost odborům a profesním svazům, uvedla televize Al-Džazíra s odvoláním na iráckého politologa Hasana Atiju.

Protesty nezasáhly kurdské oblasti a nejsou patrné ani v sunnitských městech, kde obyvatelé nikdy neměli důvěru v ústřední vládu.

Reklama

Výběr článků

Načítám