Hlavní obsah

Čeští lékaři v polní nemocnici pracují 12 hodin denně

Právo, Oldřich Danda (Kábul)
KÁBUL

Dvanáct hodin a víc denně, zbytek dne pohotovost. To je rozpis práce, který čeká české lékaře, sestry, techniky a jiné vojáky příští čtyři měsíce v polní nemocnici, jež začala v neděli fungovat na kábulském letišti v Afghánistánu.

Článek

Podle velitele nemocnice Zoltána Bubeníka jiný provoz není ani možný, protože běh nemocnice, která musí naráz zajistit dvě komplexní operace nebo ošetřit dohromady až dvacet běžných pacientů, zajišťuje pouze 80 lidí. V plné síle je nemocnice dvojnásobná.

"Volnější den každého čeká tak jednou za čtrnáct dní," řekl Bubeník při prohlídce stanového areálu premiéru Mirku Topolánkovi. Ten v neděli přijel nemocnici slavnostně otevřít. "Tady by český Zákoník práce neuspěl," hned glosoval ministerský předseda. Podle Bubeníka ale zákonné normy neporušují. "My nejedeme podle Zákoníku práce, ale podle vojenských regulí. Tady není totiž kam uhnout a nikdo jiný než my sami nám tu krýt záda nebude."

Jelikož po dobu mise nemohou vojáci opustit základnu, na nedostatek volného času si ani příliš nestěžují. Většinu personálu také nikdo do náročné mise nutit nemusel. "Rozkaz je poslední možnost, jak nás sem dostat," svěřila se zdravotní sestra Edita Kurfürstová.

Podle ní je hlavní motivací samotná podstata jejich povolání, touha po zkušenostech nebo práce v mezinárodním prostředí. "A samozřejmě finance," podotkla zdravotnice, která sloužila již v nemocnici v irácké Basře.

Vojáci o tom, kolik dostávají, nechtějí příliš mluvit, ale podle některých z nich mají kromě platu, jenž jim běží doma, ještě diety, které se mohou denně vyšplhat až na 80 dolarů. Na čtyřměsíční misi mohou tak vydělat až 300 tisíc korun.

Nejčastější zranění: dopravní nehody

Česká nemocnice by měla rok zajišťovat zdravotní péči pro vojáky NATO v Kábulu a okolí. "Když se na bráně objeví civilní pacient, který bude potřebovat urgentně ošetřit, tak ho samozřejmě nevyženeme," řekl Právu hlavní lékař nemocnice Michal Plodr.

Podle něj nejvíce zranění způsobují mezi vojáky dopravní nehody. "Tady skoro neexistují silniční pravidla a pro Evropana je těžké se tu orientovat," řekl Právu. Dále také často ošetřují pracovní úrazy a v neposlední řadě i zranění po střetu s výbušninou.

Nástrahy na silnicích patří v poslední době k nejčastějším záškodnickým prostředkům afghánských rebelů. Podle českého zastupitele v Kábulu Filipa Velacha byl v zimě v Kábulu poměrný klid. "Jakmile je pěkně, tak začnou útočit. V zimě tu bojovat nikdo nechce," řekl Právu.

Velach dodal, že minulý týden Tálibán již zaútočil na konvoj americké ambasády. Bezpečnostní situace je podle něj nejhorší na jihu, kde jsou v rukou Tálibánu velká území. Velení NATO proto před časem v provincii Helmand na povstalce zaútočilo. Zatím největší alianční operace na území Afghánistánu se zúčastnilo tři a půl tisíce vojáků NATO a tisíc afghánských ozbrojenců.

"V Helmandu je významná přehrada a velká hydroelektrárna. Tálibánci ji chtěli vyhodit do povětří a to se aliančním vojskům podařilo překazit," poznamenal Velach. I když vojáci a jiné mezinárodní síly zaznamenali v hornaté zemi řadu úspěchů - např. česká humanitární organizace Člověk v tísni tu vybudovala již 80 škol a nemocnic - lidé cizí vojáky berou spíše nepřátelsky.

Hodně k tomu přispívá podle Velacha fakt, že vojáci často místním zemědělcům ničí úrodu máku, z kterého se vyrábí opium a na kterém jsou místní finančně závislí. "Často se jim postaví ozbrojeně na odpor a jsou potom i mrtví," podotkl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám