Článek
„Měla jsem velké štěstí, že jsem byla čtyři až pět kilometrů od místa výbuchu. Zrovna jsem měla on-line lekci arabštiny. Seděla jsem v pátém patře, budova se několik vteřin silně třásla,” popsala Češka okamžik exploze v bejrútském přístavu, která si podle úřadů vyžádala nejméně 100 mrtvých a čtyři tisíce zraněných. „Myslela jsem, že je to zemětřesení. Až poté mi učitelka řekla, že došlo k výbuchu.”
Vzhledem ke špatné politické i bezpečnostní situaci v Libanonu měla podezření na bombový útok. „Hned se začaly šířit fámy, že šlo o útok, který potvrdil Izrael. Měli jsme strach, že Hizballáh přijde s odvetou,” řekla s odkazem na vlivné, protiizraelsky zaměřené šíitské hnutí v Libanonu, jehož politické křídlo které má třináct poslanců ve 128členném parlamentu .
Exploze smetla celý Bejrútský přístav, zbyla z něj tři procenta
S kolegy se snažila dostat domů, problém ale působily dopravní zácpy: „Nakonec jsem musela jít městem pěšky. Všude na ulicích bylo sklo z vysypaných oken. Potkala jsem i několik raněných. Dům, ve kterém bydlím, stojí tři kilometry od místa výbuchu. Má vysklená všechna okna.”
Dodala, že lidé se snažili si vzájemně pomoci a dostat zraněné do nemocnic. Zmínila i přetíženost zdravotního systému: „Nemocnice jsou trvale podfinancované, přetížené byly už předtím v důsledku pandemie covidu-19 a některé samy utrpěly poškození od výbuchu.”
Záběry z bejrútských bytů, když dorazila ničící tlaková vlna
Viděla sanitky, které se do Bejrútu sjely z celé země, aby pak rozvážely raněné do nemocnic v dalších městech. „Spousta lidí šla hned darovat krev. I já, byla jsem 90. v pořadí!”
Poblíž místa výbuchu stará rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná pro noční život. „Mám tam několik známých. Kolegové mi říkali, že mezi mrtvými jsou jejich příbuzní,” řekla s tím, že záchranáři stále prohledávají sutiny a nalézají další mrtvá těla.
„Lidé jsou po výbuchu nervózní. Báli se, že to byl politicky motivovaný útok. Někteří jsou stále v šoku,” popisuje nálady v libanonské metropoli.
Libanon v hospodářské krizi
Schopnost vlády katastrofu zvládnout je podle Stupalové omezená. „Země prožívala už před výbuchem trojí krizi: finančně-ekonomickou, vnitropolitickou a naposled zdravotní s covidem-19. Ještě včera (v úterý) jsme si mysleli, že to nemůže být horší,” líčila situaci, kdy se v zemi hroutí měna a pro vládu je problém cokoliv dovézt. Situaci komplikují neustálé výpadky dodávek elektrické energie, za kterou mnozí odběratelé neplatí.
Stupalová upozornila, že pomoc nepotřebují jen obyvatelé Bejrútu, ale i uprchlíci ze Sýrie: „Kolem 80 procent v Libanonu sídlících uprchlíků žije v extrémní chudobě. Obnova se musí týkat nejen lidí přímo postižených explozí, ale i těch nejzranitelnějších, kteří přišli o možnost výdělku.”
Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) je sedmimilionovém Libanon celosvětově nejvíce uprchlíků na jednoho obyvatele. Kolem 1,5 milionu jich do země přišlo ze sousední válkou rozvrácené Sýrie