Po příletu do Bejrútu řekl Annan, že "nyní nastala pro Libanon velmi kritická doba". Zdůraznil, že chce s Libanonem probrat "opatření, která jsou potřebná k realizaci rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1701". Ta ukončila boje mezi Izraelem a Hizballáhem. Na příměří má na hranicích dohlížet na 15 000 vojáků modrých přileb. Evropské země slíbily do jednotek vyslat na 7000 vojáků. [celá zpráva] Situace je však stále napjatá, protože Hizballáh dále zadržuje dva unesené izraelské vojáky Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva, kvůli nimž boje propukly, a Izrael dosud neukončil blokádu země cedrů.

Libanonci při jednáních s Annanem kladou důraz na zrušení izraelské blokády. Také francouzský prezident Jacques Chirac v pondělí vyzval Izrael, aby blokádu ukončil. "Je to těžký trest pro libanonskou ekonomiku a brzda normalizace," řekl Chirac.

Je možné, že Annan bude požádán, aby pomohl s výměnou zajatců.   Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová zdůraznila, že propuštění obou zadržovaných vojáků je spolu s prosazením zbrojního embarga vůči milicím Hizballáhu pro její zemi ústřední otázkou. Podle ní závisí řešení celé situace na propuštění vojáků, po jejichž únosu vzplály boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

O výměně unesených vojáků se dosud nejednalo

O vojácích se však zatím nejednalo, i když v rozhovoru, který v neděli večer odvysílala soukromá libanonská televize NTV, prohlásil šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh, že zájem o účast na těchto vyjednáváních má také Itálie. Italský ministr zahraničí Massimo D´Alema to však v pondělí popřel.

Také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier dementoval zprávy, podle nichž jeho země plní roli zprostředkovatele výměny zajatců. Uvedl to v Berlíně po setkání se svou izraelskou kolegyní z resortu Cipi Livniovou. Zdůraznil, že Libanon ani Izrael se s podobným požadavkem na Německo, které sehrálo tuto roli mezi oběma zeměmi v roce 2004, dosud neobrátily. Steinmeierův náměstek Gernot Erler v rozhovoru pro televizní stanici ZDF však připustil, že Německo má "určité možnosti, jak oběma zadržovaným izraelským vojákům pomoci".

Další spornou otázkou jsou zbraně Hizballáhu. Annan uvedl, že po silách UNIFIL nebude požadováno odzbrojovat Hizballáh.

Hizballáh se stahuje

Libanonský Hizballáh se v pondělí stáhl ze 14 pozic sporného území na hranici s Izraelem. U oblasti farem Šibáa zrušil silniční kontrolní stanoviště, odvezl zbraně i vybavení a zahrnul podzemní tunely. Bojovníci Hizballáhu z místa v minulých deseti dnech odváželi rakety, děla, lehké zbraně a generátory na výrobu elektrického proudu. Nasralláh v neděli řekl, že Hizballáh na jihu Libanonu působit nebude. Hizballáh "bude podporovat libanonskou armádu, a pokud se UNIFIL nebudou pokoušet Hizballáh odzbrojit, nebude problém ani s UNIFIL", řekl Nasralláh. [celá zpráva]

"Žádné další kolo (bojů) mezi Izraelem a Hizballáhem už nebude," sdělil šajch Nasralláh. Židovský stát se podle něj "ohání touto hrozbou, aby vyvíjel nátlak na Libanon a dosáhl rozmístění UNIFIL na letištích, v přístavech a na hranicích se Sýrií.

"Rozhodně bychom nebyli tu operaci provedli, kdybychom věděli, že povede k válce takového rozsahu," řekl Nasralláh. Zdůraznil nicméně, že se nesmí věřit verzi, podle níž byl právě únos izraelských vojáků příčinou vypuknutí libanonské války. Izrael podle něj přijal příslušné rozhodnutí už dříve. 

V pásmu Gazy je od června zadržován třetí voják - Gilad Šalit. Mluvčí palestinské vlády v pondělí sdělil, že je Šalit v pořádku a že se o jeho propuštění vyjednává. Podle agentur by měl Šalitův případ přijít na řadu, jakmile bude rozhodnuto v kauze Goldwassera a Regeva, které zadržuje Hizballáh.