"Ministerstvo zahraničí o této iniciativě ví, nicméně v dané chvíli nemíní na krok několika organizací reagovat," řekl Právu mluvčí české diplomacie Richard Krpač.

Organizace jako Komise pro reciproční jednání a spravedlnost či Centrum pro demokracii a právo oslovily prezidenta Emila Lahúda, premiéra Fuáda Sinioru a šéfa parlamentu Nabího Berrího s požadavkem, aby zařazení do mírových sborů UNIFIL zablokovali v případě vojáků z Kanady, Česka, Francie, Německa, Finska, Japonska, Nizozemska, Rumunska, Británie, Polska a Ukrajiny.

Organizátoři petice podle as-Safíru žádají parlament a vládu, aby "striktně odmítly jakoukoli jejich účast". Zároveň vyzvali k "nejširším lidovým akcím na podporu své výzvy".

"ČR se v Libanonu těší velké oblibě"

 Dotyčné státy se podle aktivistů provinily tím, jak 11. srpna hlasovaly v ženevské Radě, která se zabývala ozbrojeným konfliktem mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. "Rada rozhodně odsuzuje hrubé porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Libanonu ze strany Izraele," stojí v dokumentu, který prošel díky 27 hlasům. Jedním z hlavních argumentů, které v Ženevě zazněly ve prospěch této formulace, byly stovky mrtvých libanonských civilistů, kteří od 12. července zahynuli při izraelských útocích. Jen lehce se Rada v textu dotkla útoků, které vedl Hizballáh proti civilistům v Izraeli.

Analytik prestižní mezinárodní organizace International Crisis Group Patrick Haenni ve čtvrtek Právu z Bejrútu řekl, že apel odmítající některé země není pro Libanon typický. "Chápu, že s tím přišly lidskoprávní organizace," vysvětlil telefonicky. "Podobná stanoviska ale rozhodně nezastávají klíčové politické síly v zemi. I samotný Hizballáh se k rozmístění mezinárodních sil podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN od počátku stavěl vstřícně. Výhrady ke složení připravovaných sborů přicházely spíše z Izraele, jemuž se příliš nezamlouvala vidina vojáků z některých muslimských států," dodal.

Ředitel Bejrútského střediska pro výzkum a informace Abdu Sa´ad upozornil, že libanonská společnost je velmi segmentovaná. "Vojáci ze zemí považovaných za proizraelské by tu skutečně nebyli některými skupinami vítáni, jiným by ale zase tolik nevadili," řekl Právu. "Co se však týká České republiky, ta tu má velmi dobré postavení. Češi jsou skutečně oblíbení, takže tu iniciativu příliš nechápu," dodal.

EU má upřesnit své angažmá

 Zatím ale není jisté ani to, zda se Česko do mise vůbec chce zapojit. Ve středu vláda rozhodla, že se s definitivní platností vysloví, až budou jasné úkoly UNIFIL. V pátek míří šéf české diplomacie Cyril Svoboda do Bruselu na schůzku ministrů zahraničí EU. Těm by měl generální tajemník OSN Kofi Annan před svým nadcházejícím blízkovýchodním turné osobně předestřít, co se od mírových sborů v nárazníkové zóně na jihu Libanonu očekává. Ministři, jejichž země podobně jako Praha i přes naléhavost situace stále vyčkávají, by pak měli shrnout evropský postup: tedy kolik vojáků kontinent do kýžené 15tisícové mise vyšle.

Francie, kritizovaná za svou dosavadní nabídku 200 vojáků, ve čtvrtek rozhodla, že příspěvek nejspíš zvýší na 2000 mužů. "Rádi bychom první posily viděli během týdne," prohlásil včera finský ministr Erkki Tuomioja, jehož země Unii předsedá. "Hlavní jednotky by měly být rozmístěny během několika týdnů." V době schvalování rezoluce OSN o příměří však byl před 14 dny zmiňován již týden minulý. Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová včera během svého evropského turné opět varovala před prodlením.

Izrael vyzývá OSN k urychlenému rozhodnutí

"Mezinárodní společenství musí jednat, jak nejrychleji může," apelovala v italské televizi Sky TV 24. "Míč je nyní na evropské straně hřiště." Už ve středu Livniová upozornila, že situace v jižním Libanonu je kvůli absenci mezinárodních sborů extrémně výbušná hned ze dvou důvodů: jednak nikdo naplno nehlídá dodržování zbrojního embarga Hizballáhu, jednak v oblasti stále zůstává izraelská armáda, která své stažení podmiňuje rozmístěním mírových sil a libanonské armády.