Článek
Nejvyšší tresty v délce 22,5 roku dostali generální manažer dolu Ramazan Dogru a zástupce ředitele Ismail Adah, ředitel Akin Çelik pak 18,5 roku a vlastník dolu Can Gürkan 15 let, uvedl turecký list.
Za porušení pravidel bezpečnosti práce, které vedlo k největšímu průmyslovému neštěstí v Turecku a největší důlní katastrofě v novém tisíciletí, bylo stíháno celkem 51 lidí, 37 z nich bylo zproštěno obvinění.
Hroby horníků zabitých v Somě
Horníci neměli šanci, udusili se
V dole ve městě Soma, ležícím 480 km jižně od Istanbulu, propukl 13. května 2004 po explozi požár a 301 z 787 horníků se udusilo kysličníkem uhelnatým.
Vyšetřovací zpráva později uvedla, že v dole chyběla evakuační komora a horníci neměli k dispozici funkční plynové masky. Kvůli nedostatečné údržbě pořádně nefungovaly senzory signalizující přítomnost nebezpečných plynů.
Vedení dolu navíc ignorovalo nebezpečí plynoucí z nadměrné koncentrace metanu a elektrické kabely byly ve špatném stavu. [celá zpráva]
Pozůstalí po hornících ze Somy demonstrují s transparentem se jmény obětí.
Neštěstí vyvolalo hromadné protesty a tehdejší premiér, nynější prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho vláda se tehdy stali terčem kritiky kvůli Erdoganově výroku, provázejícím vyjádření soustrasti, že neštěstí jsou součástí osudu hornického povolání. „Takové exploze se v těchto dolech stávají pořád. Není to tak, že by se jinde ve světě nestávaly,“ uvedl Erdogan, načež vyjmenoval množství podobných incidentů až do 60. let minulého století. [celá zpráva]
Horník vynesený z dolu v Somě
Vláda tvrdila, že bezpečnostní pravidla jsou dostatečná, a provozovatel dolu popřel jakoukoli nedbalost s tím, že šlo o výbuch uhelného prachu. Po velkých demonstracích se však bezpečnostní pravidla zpřísnila, jak ale píše agentura Reuters, v tureckých dolech každý rok zahynou stovky havířů.