Soud chtěl podle svého mluvčího aktuálním výrokem zabránit dalším chybným výkladům ústavy a stvrdit nedělitelnost Irák.

Premiér Hajdar Abádí už v létě, kdy Kurdové oznámili, že připravují referendum, řekl, že se ani jeden z ústavních článků nezmiňuje o referendu nebo nezávislosti a že plebiscit bude mít negativní důsledky.

Kurdové se tehdy ale opírali o dlouhodobě neřešený problém, který podle nich s ústavou souvisí. Bagdád dlouhodobě neplnil několik článků ústavy včetně článku 140, který se týká vyjasnění budoucího statusu ropného Kirkúku, dělení příjmů z ropy, platby žoldu kurdských milicionářů a nároku kurdských autonomních provincií na podíl z příjmů z ropy.

Území kontrolovaná kurdskými silami

Území kontrolovaná kurdskými silami

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Protože závazky Bagdád dlouhodobě neplnil, dospěli Kurdové k závěru, že ústava pozbyla platnosti. Podle nich se centrální vláda ústavy dovolává, když jde o separatistické tendence Kurdů, ale sama odmítá ústavu plnit.

Masúd Barzání

Masúd Barzání

FOTO: Reuters TV, Reuters

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání, který se o vypsání referenda zasadil, obvinil Abádího vládu z toho, že provozuje „tutéž kulturu” genocidy jako bývalé irácké vlády.

„Je to irácká vláda, kdo deset let neplní článek 140. V Kurdistánu ubývá iráckých diplomatických institucí, krátí se jeho podíl na příjmech, Kurdové jsou izolováni a nuceni odcházet,” řekl Barzání.

Referendum ale Kurdům v důsledku přineslo ztrátu území, jež pešmergové dobyli v boji s radikály z Islámského státu mimo kurdské autonomní provincie, a to včetně Kirkúku. [celá zpráva]

Barzání kvůli krizi odstoupil. [celá zpráva] Na druhé straně irácká vláda oznámila, že začne platit žold pešmergům i mzdy zaměstnancům kurdské správy.