„Žijeme v atmosféře podobné té, která panovala před zavražděním mučedníka Rafíka Harírího. Mám dojem, že se chystá tajné spiknutí usilující o můj život,” prohlásil podle agentury Reuters sedmačtyřicetiletý politik, který do politiky vstoupil právě po bombovém útoku, který v Bejrútu zabil jeho otce.

Premiérský post již zastával v letech 2009 až 2011. Tehdy se jeho vláda národní jednoty rozpadla poté, co ji opustili členové Hizballáhu a jejich spojenci.

Kritika Hizballáhu i Íránu

Tentokrát se Harírí rozhodl odejít sám kvůli neshodám se šíitským hnutím, které je podporováno Teheránem. Končící šéf kabinetu obvinil v rezignačním projevu právě Íránce z vměšování do arabských záležitostí. Sám Harírí byl blízkým spojencem sunnitské Saúdské Arábie, která o vliv na Libanon soupeří s Íránem.

Odstupující premiér v projevu podle Reuters obvinil Hizballáh z toho, že „míří zbraněmi” na Jemence, Syřany i Libanonce. Spolu s Íránem podle něho šíitské hnutí dovedlo Libanon do „středu bouře”.

Libanonský ministr financí podle agentury Reuters uvedl, že premiérova rezignace neohrozí ekonomiku země či stabilitu měny.

Není jasné, kde se Harírí nachází

Podle médií není známo, kde se nyní Harírí nachází. Úřad libanonského prezidenta Michela Aúna, jemuž Harírí svou rezignaci oznámil telefonicky, uvedl, že premiér mu volal ze zahraničí.

Harírího třicetičlenná vláda národní jednoty podle agentury AP mezi své hlavní úspěchy může počítat fakt, že zemi uchránila od dopadů občanské války v sousední Sýrii. Harírího rezignace však patrně zvýší napětí v zemi, jejíž politická reprezentace obtížně hledá vyvážení sil mezi sunnitskou, šíitskou a křesťanskou částí obyvatel.

O tom, kdo by Harírího mohl ve funkci nahradit, zatím nejsou žádné zprávy.