Podle závěrečného prohlášení, které přečetl Abdrachmanov, se zóny budou týkat plně nebo částečně oblasti východní Ghúty u Damašku a provincií Idlib, Homs, Latákíja, Aleppo a Hamá i vybraných regionů na jihu Sýrie: „Pozorovatelé z těchto tří zemí budou rozmístěni na kontrolních a pozorovacích stanovištích v bezpečných zónách.“ Úkolem pozorovatelů bude předcházet střetům mezi „režimními a opozičními silami.“

Generál Sergej Rudskoj z ruského generálního štábu už koncem července oznámil, že ruská vojenská policie byla rozmístěna podél dvou bezpečnostních zón na jihozápadě Sýrie a v oblasti Ghúta u Damašku.

Ruský vyjednavač Alexandr Lavrentějev v pátek řekl, že Rusko, ÍránTurecko vyšlou po pěti stech pozorovatelích do Idlibu. Turecký provládní list Yeni Şafak ve čtvrtek podle agentury TASS napsal, že Turecko chtělo na zajištění klidu v provincii Idlib, která hraničí s Tureckem, vyslat 25 000 vojáků. V pátek list napsal, že turecké síly by měly dohlížet na oblast u tureckých hranic, íránské na jihovýchodě a ruské mezi nimi. Úplné uzavření dohody dlouho blokovali syrští vzbouřenci, kteří byli proti nasazení íránských sil. [celá zpráva]

Rusko a Írán podporují syrského prezidenta Bašára Asada a jeho ozbrojené síly. Turecko naproti tomu stojí na straně protivládních povstalců.

Rusko nevyhovělo Izraeli, který chtěl, aby na Golanských výšinách vzniklo nárazníkové pásmo o hloubce 60 km, kde by nepůsobila žádná z šíitských milicí podporovaných Íránem. Slíbilo jen pět kilometrů hlubokou zónu.

Před vyhlášením dohody jednal o zónách ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem. Jedna z oblastí na jihu Sýrie vznikla se zapojením USA a Jordánska. S Jordánském se na nich Moskva dohodla 11. září.