Pád města Idlib nebyl jediným úspěchem HTS ve stejnojmenné provincii. Dobytí několika městeček v idlibské provincii potvrdilo převahu alkáidistů nad hlavním oponentem v této oblasti, nad islamistickou organizací Ahrár aš-Šám (AŠ).

Ještě výraznějším výrazem úspěchu HTS byla dezerce řady skupin, které byly dosud součástí Ahrár aš-Šám. Média v USA přišla s obviněním, že s odnoží al-Káidy dnes spolupracují i některé skupiny kdysi dominantní Svobodné syrské armády (FSA), kterou podporují Turecko i Spojené státy.

Slabá odezva Západu

Skupina napojená na Al-Káidu se pokusila dobýt i hraniční přechody s Tureckem ovládané Ahrár aš-Šám. Tváří v tvář odporu Ankary se však HTS nakonec spokojila s tím, že Ahrár aš-Šam vyklidil nejdůležitější přechod Báb al-Hawa, nad nímž převzala kontrolu civilní rada. [celá zpráva]

Poražený Ahrár aš-Šám útočil jen na propagandistické frontě, když označil HTS za loutku Damašku a Moskvy. „Chtějí s námi skoncovat a (vojenský velitel HTS) Džulání i jeho gang byli jen nástrojem,“ komentoval neúspěchy v bojích nejmenovaný zdroj z Ahrár aš-Šam.

Výrazné úspěchy HTS, které vyvrcholily ovládnutím centra provincie, vzbudily jen minimální mediální odezvu. Britský The Guardian ale tvrdil, že postup HTS „vyvolal zmatek v politice Západu vůči Sýrii“.

Terčem slábnoucí Islámský stát

List také citoval Michaela Ratneyho, amerického velvyslance pro Sýrii, který hrozil, že pokud bude kontrola HTS v Idlibu „realizována“, „bude pro USA obtížné přesvědčit ostatní strany, aby upustily od nezbytných vojenských opatření“.
Lze to vykládat jako pohrůžku, že USA nebudou nijak protestovat, pokud Rusko nebo Sýrie zahájí útok na Idlib.

Moskva i Damašek však zatím dění v Idlibu spíše ignorují. Jejich pozornost se upírá na východ Sýrie, kde podle deníku The Independent slábnoucí Islámský stát (IS) ohlásil mobilizaci. Od pondělí syrská armáda navíc vystupňovala palbu a nálety na poslední enklávy povstalců v Damašku. Terčem útoků jsou čtvrti Džobar a Ajn Terma.

Pozornost se však soustřeďuje na severovýchod země. Tamní převážně kurdská Syrská demokratická fronta (SDF) hlásí úspěchy při dobývání Rakky, „hlavního města“ IS. A zároveň si stěžuje na pronikání syrských vládních sil do oblastí jižně od Rakky.

Kissinger varoval před „íránskou říší“

Boj o tato území má strategický význam. Z Izraele už nějaký čas zaznívají obvinění, že Írán zkouší vybudovat přes Irák, Sýrii a Libanon pozemní most ke Středozemnímu moři. Nyní na to podle listu The Independent upozorňoval i Henry Kissinger, nestor americké diplomacie.

„Většina mocností včetně šíitského Íránu a vůdčích sunnitských států se shoduje na potřebě zničit IS. Ale kdo by měl zdědit jeho území? Koalice sunnitů? Nebo sféra vlivu, které dominuje Írán? Pokud toto území obsadí íránské Revoluční gardy nebo šíitské síly, které Írán vycvičil a řídí, výsledkem by mohl být teritoriální most sahající od Teheránu po Bejrút, který by mohl znamenat vzestup íránské radikální říše,“ řekl Kissinger.

Sýrie je však z 80 procent sunnitská a také v její armádě sunnité převažují, což do obrazu íránského šíitského impéria nezapadá. Smyslem syrského tažení na východ je omezit expanzi Kurdů a také uvolnit dlouhodobě obležené město Dajr az-Zaur. V něm je oddíly IS obklíčeno údajně až deset tisíc syrských vojáků.