„Vím, že je to, co dělám, nezákonné. Ale pomáhám lidem. Tak to vidím. Využívám lidi, oni z toho ale profitují,“ řekl Džaafar reportérovi BBC.

Obchod s dárci orgánů dojednává v jedné z mnoha bejrútských kaváren. A o zájemce není nouze. Za poslední tři roky Abu Džaafar dojednal více než tři desítky operací. „Obvykle žádají ledviny, já ale dokážu najít a zprostředkovat i jiné orgány. Jednou po mně chtěli oko a já našel klienta, který ho byl ochoten prodat,“ vzpomíná libanonský obchodník s orgány.

„Vyfotil jsem to oko, poslal jim ho přes aplikaci Whatsapp k potvrzení a pak přivedl klienta,“ dodal.

Obchod s orgány v Libanonu prosperoval i před syrskou válkou. Orgány prodávali převážně Palestinci. Nyní ale jasně dominují uprchlíci ze syrského občanského konfliktu. „Ti, kdo nejsou registrováni jako uprchlíci, strádají. Co mohou dělat? Jsou zoufalí a nemají jinou možnost, než prodat vlastní orgány,“ vysvětlil BBC Abu Džaafar.

Za jednu ledvinu obchodníci dárcům platí 8 tisíc dolarů, tedy v přepočtu téměř 200 tisíc korun. To je podle Džaafara dost na to, aby začali nový život. „Může si (například) koupit auto a začít pracovat jako taxikář,“ vysvětluje.

Operace v bytě

Na místo určení Džaafar vozí se zavázanýma očima. Operace většinou probíhají v pronajatých bytech, které obchodníci s orgány narychlo přemění v improvizovanou kliniku. Hygiena je mizerná, před operací lékaři provádějí jen základní krevní test. Dárci, ale i příjemci tak enormně riskují. „Po operaci je odvezu zpátky a starám se o ně asi týden, než jim vyndají stehy,“ ujišťuje Džaafar.

Co se děje s orgány, poté, co jsou vyjmuty, mladý zprostředkovatel neví. Předpokládá ale, že jsou vyváženy ze země. Takových jako jen on, je navíc v Libanonu víc. Džaafar ví nejméně od sedmi. „Byznys bují. Není na ústupu, ale naopak,“ tvrdí.