Článek
Od poloviny července přišlo na základě vládního dekretu takto o práci již přes 125 000 lidí a na 40 000 osob bylo zatčeno. Vláda tyto čistky vysvětluje nutností vymýtit všechny podporovatele pokusu o puč. V dekretech své kroky zdůvodňuje „členstvím nebo napojením na teroristickou organizaci či skupinu”, která podle ní ohrožuje národní bezpečnost.
Někteří představitelé západních zemí a organizace bojující za lidská práva turecké čistky kritizují s tím, že vláda se tak zbavuje svých kritiků. V rámci čistek bylo například zatčeno i několik opozičních poslanců, kteří čelí obvinění z podpory kurdských separatistů.
Bez práce je i profesor ústavního práva
Na základě posledního dekretu přišel o práci mimo jiné i uznávaný profesor ústavního práva Ibrahim Kaboglu, který kritizoval chystanou ústavní změnu, jež by měla v zemi zavést prezidentský systém. Oponenti této změny se obávají, že dá příliš velké pravomoce prezidentovi. [celá zpráva]
Nově přišlo o práci celkem 4464 lidí, včetně soudních úředníků, počítačových expertů či knihovníků. Vláda je viní z napojení na hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, který je podle ní zodpovědný za loňský pokus o puč a jehož příznivce vláda pronásleduje dlouhodobě. Gülen podíl na pokusu o převrat odmítá.
Související téma:
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan
