Federální zřízení, jež by ale podle dostupných informací neznamenalo odtržení od reformované Sýrie, by mělo podle plánů Kurdů vzniknout v březnu příštího roku. Přípravný výbor nyní začne připravovat volby pro regionální a později pro centrální úřady.

Otázkou zůstává, zda chtějí Kurdové o změně zřízení s někým jednat, případně s kým. Syrský prezident Bašár Asad i Spojené státy s federativním zřízením už dříve vyjádřily nesouhlas. Ankaru dokonce postup kurdských milic přiměl k vojenské intervenci na území Sýrie. Turci totiž považují kurdské milice v Sýrii (Lidové obranné jednotky - YPG) za syrskou odnož Kurdů bojujících v Turecku. A ty Ankara považuje za teroristy.

Kurdům nepřišla pozvánka na jednání

V Sýrii by mělo ve čtvrtek od 23 hodin začít platit příměří mezi syrskou vládou a rebely, které pomohli vyjednat Rusové a Turci. Následovat by měla další jednání v kazašské Astaně.

Opoziční Syrská svobodná armáda (FSA) v této souvislosti ve čtvrtek večer podle agentury Reuters oznámila, že součástí příměří v Sýrii nebudou kurdské milice a zástupci kurdské Strany demokratické unie nebudou pozváni ani na mírové rozhovory do Astany.

„Dohoda o zastavení palby v Sýrii je mezi režimem a opozicí, nezahrnuje proto kurdské milice YPG nebo (teroristické hnutí) Islámský stát,” citovala agentura Reuters prohlášení FSA. K příměří se nepřipojí ani Fronta an-Nusra, resp. její nástupce Džabhát Fatah aš-Šám.

Od roku 2011 padlo podle střízlivých odhadů v syrské válce více než 300 tisíc lidí. Milióny lidí přišly o střechu nad hlavou a země je intenzivními boji takřka zcela zdevastována.

V Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku žije podle odhadů celkem 30 miliónů Kurdů.