Závěry průzkumu zveřejněné v úterý ukazují, že 50 procent z dotázaných považuje Islámský stát (IS) za největší problém, kterému region čelí. Loni to bylo 37 procent. Následují obavy z terorismu, nezaměstnanosti a občanských nepokojů.

Zhruba 77 procent dotázaných se obává dalšího růstu IS a 78 procent uvedlo, že by radikály z této organizace nepodporovalo, ani kdyby přestali používat tolik násilí jako dosud. Jen 13 procent mladých Arabů řeklo, že by si dovedlo představit, že by IS podporovali v případě, že nebude vystupovat tak násilně. Loni to bylo 19 procent.

Podle průzkumu 76 procent respondentů nevěří, že se IS nakonec podaří nastolit v arabském světě chalífát, tedy tradiční islámské státní zřízení, které zaniklo spolu s koncem Osmanské říše. Islámský stát už samozvaný chalífát vyhlásil a za chalífu, tedy zástupce proroka Mohameda, se považuje Abú Bakr Bagdádí.

Hlavní důvod: Spíš nezaměstnanost než islám

Za hlavní důvod, proč se mladí muslimové přidávají k IS, pak 24 procent lidí považuje nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí. Jako další důvody se objevily přesvědčení, že je islám nadřazený jiným náboženstvím, rostoucí napětí mezi sunnity, šíity a přívrženci jiných náboženství nebo nárůst sekulárních západních hodnot v regionu.

Z dotázaných pak 13 procent uvedlo, že příklon k IS je vedený touhou vytvořit islámský chalífát.

Průzkum probíhal začátkem letošního roku a účastnilo se ho tři a půl tisíce lidí ve věku od 18 do 24 let. Respondenti pocházeli ze šestnácti zemí Blízkého východu a Afriky (z Alžírska, Bahrajnu, Egypta, Iráku, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Libye, Maroka, Ománu, Palestiny, Kataru, Saúdské Arábie, Tuniska, Spojených arabských emirátů a Jemenu).

V polovině těchto zemí dotazovaní uvedli, že problémy s nezaměstnaností jsou podle nich důležitějším faktorem, proč se lidé přiklánějí k IS, než radikální náboženské postoje.

Stabilitu radši než demokracii

Průzkum provedla mezinárodní agentura Penn Schoen Berland pro společnost Asda’a Burson-Marsteller, která sídlí v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.

Právě Emiráty mladí Arabové považují za ekonomicky bezpečnou zemi, kde by většina z nich chtěla žít nebo založit vlastní byznys, uvedl britský list The Guardian.

Celá řada otázek směřovala i na jiné postoje, než jsou ty k Islámskému státu. Průzkum se například zabýval i postoji k tzv. arabskému jaru. Ukázal, že pět let po začátku změn, které vedly k pádu režimů v Egyptě, Tunisku nebo Libyi, většina mladých Arabů dává přednost stabilitě před demokracií.

Stabilitu považuje za důležitější než demokracii 53 procent respondentů. Jen 28 procent lidí dává přednost demokracii. V roce 2011 přitom 92 procent mladých Arabů uvedlo, že jejich přáním je žít v demokracii.

Výsledky průzkumu najdete v angličtině zde.