Útok v Homsu si vyžádal i několik desítek raněných, mezi nimiž je mnoho lidí ve vážném stavu. [celá zpráva]

Nálože vybuchly v 07:15 SEČ asi minutu po sobě na silniční křižovatce, tlaková vlna poškodila domy a auta. Původní zprávy organizace ochránců lidských práv (SOHR) hovořily o 46 obětech, syrská státní televize tvrdila, že v Homsu je 32 mrtvých.

Televize přinesla záběry z místa. Bylo na nich vidět zasahující hasiče, velké množství skla a střepin, lidi zablokované v poškozených automobilech. Dějištěm byla čtvrť Zahra, obývaná hlavně vládnoucí náboženskou skupinou alávitů, k níž patří i prezident Bašár Asad.

Následky bombového útoku v syrském Homsu

Následky bombového útoku v syrském Homsu

FOTO: ČTK/AP

Většinu Homsu kontroluje syrská vláda, ale město je často dějištěm podobných útoků. Lidé hlásící se k radikálnímu Islámskému státu tam v lednu při atentátu zabili 20 osob.

Čtyři útoky v Damašku

Z Damašku přišla odpoledne zpráva, že na jižním předměstí Sajjida Zajnab vybuchly čtyři nálože. Syrská státní televize původně oznámila, že na místě je 50 mrtvých a dvě stovky osob zranily. SOHR později upřesnila počet obětí na životech na 68.

K útokům v Damašku se přihlásil Islámský stát. Tisková agentura Amak, která podporuje sunnitské islamisty, uvedla, že na předměstí podnikli útok pomocí náloží v automobilech dva sebevražední atentátníci IS. Podle svědků vybuchly celkem čtyři bomby.

Předměstí Sajjida Zajnab, kde sídlí šíitská svatyně, bylo už v lednu dějištěm atentátu, při němž přišlo o život nejméně 71 lidí včetně 25 příslušníků šíitských milic. K útoku se tehdy také přihlásili islamisté.

Vyhlídky na příměří

Mezinárodní společenství usiluje o dohodu o příměří, která by mohla přivést zpět k jednacímu stolu do Ženevy účastníky přerušených mírových rozhovorů.

Opozice v sobotu stanovila své podmínky, za nichž je ochotna na klid zbraní přistoupit. Souhlasí s dvou až třítýdenním obnovitelným příměřím, pokud se k němu připojí všichni, kromě islámských radikálů, kteří se rozhovorů neúčastní. K dalším podmínkám opozice patří ukončení obléhání měst a vesnic, otevření koridorů pro humanitární pomoc a propuštění vězňů.

Také Asad v sobotu řekl, že na příměří přistoupí, ale jenom za podmínky, že "teroristé" toho nevyužijí k dalším ziskům a že země, které je podporují, svou podporu zastaví. Asad za teroristy od začátku konfliktu považuje všechny své odpůrce, tedy i takzvanou umírněnou opozici podporovanou některými zeměmi.

Syrský prezident Bašár Asad

Syrský prezident Bašár Asad

FOTO: SANA/Handout, Reuters

"Jsme připraveni zastavit vojenské operace, ale jsou tu i důležitější faktory. Například to, že teroristé toho nesmějí využít k posílení svých pozic," řekl Asad v rozhovoru se španělským listem El País.

Trvá také na tom, že "ostatní státy, zejména Turecko, nesmějí posílat do Sýrie další teroristy, zbraně ani logistickou podporu". Turecko v konfliktu stojí na straně umírněné opozice, ale bojuje hlavně proti syrským Kurdům, kteří jsou zapojeni do bojů proti islámským radikálům.

Ankara nedávno oznámila, že syrskou válku může ukončit jedině vyslání pozemních jednotek, a to v koalici. K vyslání vojáků je připravena také Saúdská Arábie. K tomu Asad v rozhovoru řekl, že v takovém případě by proti nim syrská armáda postupovala "stejně jako proti teroristům". "Bylo by to napadení; budeme hájit naši zem," řekl prezident.