„Írán afghánským uprchlíkům nenabízel za zapojení do boje v Sýrii odměny. Několik jich vypovědělo, že jim bylo vyhrožováno deportací zpět do Afghánistánu, pokud nepůjdou do Sýrie. Někteří tito afghánští muži a chlapci pak kvůli této bezútěšné volbě utekli do Evropy,“ prohlásil Peter Bouckaert z HRW.

Šíitský Írán podporuje Asadův režim, poskytuje mu peníze i vojenskou podporu, ačkoliv oficiálně přiznává jen přítomnost svých vojenských poradců v Sýrii.

Někteří jdou dobrovolně, jiní ne

Teherán se však hájí a tvrdí, že afghánskou jednotku bojující v Sýrii tvoří výlučně dobrovolníci odhodlaní chránit posvátná místa šíitů proti sunnitským útočníkům včetně extremistů z Islámského státu.

Několik Afghánců však HRW řeklo, že je nebo jejich příbuzné vydíráním přinutili vstoupit do bojové jednotky. Výcvik podstoupili na základnách u Teheránu a Širázu.

Podle některých zpráv byl však Afgháncům nabídnut trvalý pobyt a měsíční žold, když budou za Írán bojovat. Arabská televize Al-Arabíja upozornila, že pohřby dobrovolníků se konají nejen v Íránu a Afghánistánu, ale občas i v Pákistánu. Podle arabské televize bojují Afghánci na mnoha místech v Sýrii – od Damašku, Halabu, Homsu a Dajr az-Zauru po Latákíju.

V Íránu se nachází odhadem okolo tří miliónů Afghánců, kteří většinou utekli před perzekucí a násilím ve své zemi, uvedla HRW.  Status uprchlíka však získalo „jen“ 950 000 z nich.

Válka v Sýrii trvá bezmála pět let. Mezinárodní jednání o míru v Ženevě měla pokračovat v pátek, syrská opozice ale ohlásila, že se jich nezúčastní, dokud se nevyřeší otázka civilistů uvízlých v obležených oblastech. Rusko a Francie zase upozornily, že by se rozhovorů měli účastnit Kurdové. Jednání samozřejmě bojkotují extremisté v čele s Islámským státem a Frontou an-Nusra.