„Nepotřebujeme zahraniční pozemní síly na iráckém území,” sdělil Abádí, který ale současně ocenil americké dodávky vybavení, výcvik i leteckou podporu. Zdůraznil, že nasazení amerických jednotek by vyžadovalo schválení Bagdádu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

O nasazení jednotky speciálních sil v Iráku hovořil v úterý americký ministr obrany Ashton Carter. Uvedl to v souvislosti s rozšířením amerických jednotek v Sýrii. Nespecifikoval, o kolik půjde mužů, jen řekl, že to bude větší množství než padesátka v Sýrii.

ČTETE TAKÉ
Do boje proti Islámskému státu se zapojí americké speciální přepadové jednotky

Vůči Američanům přetrvávají v Iráku negativní postoje kvůli invazi z roku 2000. Mluvčí jedné ze šíitských skupin Kata´ib Hizballáh Dafár Husajní to řekl tvrdě: „Budeme bojovat s jakoukoli americkou silou rozmístěnou v Iráku. Jakákoli taková americká síla bude prvním terčem naší skupiny.“

„Všichni Iráčané se na ně dívají jako na okupanty.“ dodal velitel jiné šíitské milice Badr Muan Kadhímí. Tuto skupinu podporuje Írán.

Iráčtí bojovníci dokonce obviňují Američany z pomoci Islámskému státu, kterému údajně americké vrtulníky shazují zbraně a vodu, napsal list The Washington Post. Velitel jedné z milic u města Bajdží řekl, že jeho přítel viděl, jak americké vrtulníky bojovníkům IS shazují vodu. Podle něj Islámský stát mele z posledního. „Jsou slabí. Kdyby je Amerika přestala podporovat, porazili bychom je za pár dní.“

Irácké vládní jednotky a provládní milice však bez cizí pomoci zatím žádných výraznějších úspěchů nedosáhly. Většinu úspěchů získaly s podporou a za vojenských rad Íránu.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Spory s Američany jsou ale dlouhodobé. Objevily se už při bojích o Tikrít, kde ofenzíva vázla. Například Bajdží letos irácké síly několikrát ztratily a opět ho dobývaly. Irácké vládě zřejmě vadí i podpora Kurdů, neboť se bojí jejich odtržení.

Boj o Ramádí

Vojáci irácké armády se nyní chystají osvobodit z rukou Islámského státu třistatisícové město Ramádí, které padlo do jeho rukou letos, když se zhroutila obrana města a irácké jednotky prchaly, což zkritizoval americký ministr Carter jako zbabělost.

Nyní irácké jednotky od ulic shodily letáky, na nichž vyzývají civilisty, aby toto město opustili. Iráčtí vojáci se ale musí připravit na tuhý odpor.

„Pokud se jim (Islámskému státu) podaří udržet dobyté území, většinou o něj pak tvrdě bojují. Zřídí obrannou linii v hloubce území, čímž získají čas na přeskupení sil,” řekl NYT bývalý americký zpravodajec Derek Harvey, který působil v Iráku .

Tuhý odpor

Zaminovaná území, zákopy, kulometná hnízda, odstřelovači a sebevrazi v autech napěchovaných trhavinami. To bylo něco, s čím si irácká armáda nevěděla rady.

Díky americkým obrněným buldozerům, zařízením pro odstraňování min a zpravodajským informacím, získaným s pomocí dronů, se ale už obranné valy daří prorážet. A to přesto, že jsou některé z nich vybudovány tak profesionálně, že není pochyb o tom, že jde o dílo bývalých příslušníků iráckých ozbrojených sil.

Na obranu města Sindžár měli islamisté rok. Vyhloubili v něm síť podzemních tunelů a domy napěchovali výbušninami, což osvobozování komplikovalo.

Jde o to, za jakou cenu

Po Ramádí by tak mohlo přijít osvobození dalšího klíčového města Mosulu, napsal deník The New York Times.

Podle Američanů se osvobození povede, otázkou je za jakou cenu. Jak velké oběti z řad civilistů i vlastních bojovníků budou džihádisté při obraně dobytých území ochotni přinést.

„Domnívám se, že se bude muset Islámský stát rozhodnout. Zda je pro něj důležitá Rakka, Tal Afar nebo Mosul. Teď se teprve ukáže, zda je Islámský stát skutečně stát a obrátí se k ústupu,“ řekl NYT americký generál Mark Odom.