„Média spekulují o krizi v královské rodině, ale zapomínají na to, co se děje v saúdské společnosti. Lidé jsou hladoví po změnách a ekonomických reformách. Chtějí postavit království na nových základech, jež z něj udělají ekonomickou mocnost,“ cituje list z materiálu poradců druhého následníka trůnu.

Princ a ministr obrany Muhammad bin Salmán je sice až druhý v pořadí na případné následnictví, po králi Salmánovi bin Abd al-Azízovi je ale de facto druhým mužem v zemi. Je také považovaný za jednoho z nejmocnějších mužů Blízkého východu. Zahraniční média navíc v poslední době spekulují, že právě tento teprve třicetiletý syn devětasedmdesátiletého krále stojí za většinou klíčových rozhodnutí.

Reakce na kritiku Západu

Rijád ale zřejmě nereaguje jen na společenské nálady, ale i na fakt, že je v poslední době pod stále větší palbou kritiky lidskoprávních organizací i západních spojenců.

Ti Saúdskou Arábii obviňují z nerespektování lidských práv a represivního potlačování umírněné opozice.

Svět stále hlasitěji poukazuje i na fakt, že království tradičně vévodí zemím s největším počtem poprav, politické odpůrce zavírá do vězení a bičuje lidi i za takové věci, jako je pití alkoholu.

Saúdskoarabský král Salmán bin Abd al-Azíz s prezidentem USA Barackem Obamou na snímku ze září 2015

Saúdskoarabský král Salmán bin Abd al-Azíz s prezidentem USA Barackem Obamou na snímku ze září 2015

FOTO: Profimedia.cz

Rijád je nejvěrnějším spojencem Spojených států, potažmo celého Západu na Blízkém východě a nerespektování lidských práv je v tomto jinak oboustranně výhodném partnerství citelnou překážkou.

Jako příklad lze uvést případ demonstranta, který byl za účast na protivládní demonstraci odsouzen k ukřižování a jeho matka se s žádostí o pomoc obrátila na amerického prezidenta Baracka Obamu. [celá zpráva]

Pozveme Amnesty

Chystané reformy počítají také s tím, že by měly být do země vpuštěni pozorovatelé lidskoprávních organizací, jako je Amnesty International nebo Human Rights Watch.

Práva saúdských žen se stala globálním tématem, které řeší široká veřejnost a zdá se, že jsme v tomto případě ztratili její přízeňPoradci saúdského prince

Buď jak buď, reformy musí král Salmán zavádět opatrně. Už když v lednu na trůnu vystřídal zesnulého krále Abdalláha, spekulovalo se o tom, jakou má podporu, a zda se vůbec udrží u moci.

Zahraniční média se domnívala, že v královské rodině panuje napětí, a že by mohl nového krále svrhnout některý z jeho bratrů.

Komentátoři Salmána charakterizovali jako umírněného reformátora, který má podporu konzervativních kmenových vůdců i liberálnějších elit. Ukázalo se, že měli pravdu, Salmán se u moci udržel, a tak si teď zřejmě troufá pokročit v reformách dál.

Obavy o image království

Podle poradců reformy podporuje i část královské rodiny, která se za image Saúdské Arábie v zahraničí stydí. A to zejména v otázce práv žen. Ty v Saúdské Arábii nemohou chodit po ulici bez „ochránce“ - typicky otce nebo manžela - musejí se zahalovat a nesmějí například řídit.

„Práva saúdských žen se stala globálním tématem, které řeší široká veřejnost a zdá se, že jsme v tomto případě ztratili její přízeň. Je to ale fér, protože se nám nepodařilo zlepšit způsob, jakým se s tímto tématem vypořádáváme,“ cituje dále Telegraph z manifestu.

„Země by měla být v otázce práv žen víc otevřená rozsáhlejší reformě, úřady ale brzdí kulturní dědictví a lidové tradice,“ vysvětlují poradci.

Orientace na technologie

Pokud jde o ekonomické reformy, plánuje prý saúdská vláda změnit současnou praxi, kdy utrácí peníze z ropy za to, aby zaměstnávala nekvalifikované občany v byrokracii. Peníze z černého zlata - opět podle princových poradců - činí 80 až 85 procent příjmů do rozpočtu a vysoká cena ropy vládu nenutila, aby s touto závislostí něco dělala.

Teď, v době, kdy je cena ropy nebývale nízká, cítí království šanci pootočit kormidlem hospodářství trochu jiným směrem. Například ve spolupráci se Spojenými státy, Británii a Francií se tak přeorientovat na vyspělé technologie.