Hlavní obsah

Irácké politiky roztrpčila tajuplná záchranná akce USA, Bagdád o ní nevěděl

Bagdád/Washington

Americkým speciálním silám se s pomocí zvláštních sil kurdských pešmergů ve čtvrtek podařilo osvobodit z vězení v Havídži 69 zajatců Islámského státu a zajmout pět dozorců. Důvod překvapivé akce, která si vyžádala prvního padlého na americké straně, nadrotmistra Joshua Wheelera, zatím Pentagon blíže nevysvětlil. Iráčtí politici si však stěžují, že o ní nevěděli, byť se konala na území mimo autonomní oblast Kurdistánu.

Článek

Irácké ministerstvo obrany se o operaci dozvědělo až z médií. "Byli tam jen pešmergové (kurdští milicionáři) a Američané, ministerstvo obrany o tom nemělo potuchy," řekl dnes mluvčí iráckého ministerstva obrany generál Tahsín Ibráhím Sádik. Předseda branně-bezpečnostního výboru iráckého parlamentu Hakim Zamili řekl, že okolo operace je „je hodně otazníků“.

„To, co se stalo, je nebezpečné,“ varoval.

Akce se neuskutečnila v oblasti, kde obvykle působí kurdské síly, ale daleko na jihozápad od Kurdistánu v Havídži. Ta sice leží několik desítek kilometrů od Kirkúku, který Kurdové drží, ale správně nespadá pod Kurdistán. Akce se účastnili jen příslušníci amerických sil Delta a kurdští bojovníci – pešmergové. Žádní Iráčané.

I americký generál ve výslužbě Dana Pittard, který stál u počátku americké mise prosti Islámskému státu, považuje postup za podivný, i když podle mluvčího Pentagonu byla akce součástí amerického plánu výcviku iráckých sil. I v těchto misích může hrozit občas ostřelování.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Napětí mezi Kurdy a Iráčany je dlouhodobé, protože Kurdové, kteří jsou nejbojeschopnější silou ve válce s IS, dali opakovaně najevo, že by si přáli ustavit nezávislý Kurdistán.

Pro tajemnou akci není zatím vysvětlení

Zatím však není žádný jasnější důvod, proč se akce uskutečnila. Mluvčí Pentagonu Peter Cook pouze řekl, že se při ní získaly důležité zpravodajské informace.

Spuštění naplánované akce bylo zdůvodněno tím, že zadržovaným hrozilo, že budou pozabíjeni. Už se prý kopaly hromadné hroby. Nejmenovaný kurdský představitel řekl Foreign Policy, že Islámský stát zajal desítky pešmergů a některé zabil. Některé vězně podle něj už ukazoval na veřejnosti v klecích na korbách pick-upů.

Foreign Policy zdůraznil, že zapojení Američanů schválil ministr obrany Ashton Carter, který o něm informoval Bílý dům. Pešmergové prý chtěli uskutečnit operaci i bez Američanů. Mluvčí Pentagonu Cook zdůraznil, že zapojení Američanů nemá znamenat, že se jejich role v boji s IS zvětšila: „Byly to unikátní okolnosti, kdy velmi blízcí partneři Spojených států vyjádřili specifickou žádost pro naši asistenci.“ Akce to však nebyla nijak malá. Předcházely jí nálety, které odřízly přístupové cesty, a účastnilo se jí pět amerických vrtulníků.

Zachráněn ovšem nebyl podle dostupných informací žádný pešmerg. Na svobodu se dostalo dvacet iráckých vojáků, civilisté a bojovníci IS, kteří čelili obvinění ze špionáže. Islámský stát označil operaci za neúspěšnou, protože v ní padli jen tři bojovníci a útočníci prý pozabíjeli některé vězně.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám