Původně Libanonci do ulic vyšli kvůli neschopnosti politiků vyřešit krizi kolem odklízení odpadu. Ta vznikla poté, co obyvatelé vesnic kolem největší skládky v zemi zablokovali přístupové cesty k úložišti, aby si tak vynutili jeho uzavření.

Postupně ale shromáždění přerostla v protesty proti údajné zkorumpovanosti a neschopnosti politiků. Ti podle demonstrantů nedokázali například 25 let po skončení občanské války zajistit pravidelné dodávky elektřiny a pitné vody.

Premiér Salám už dříve pohrozil, že kvůli protestům ze své funkce odstoupí, což by ale podle agentury Reuters mohlo vést v zemi, kterou sužuje vleklá politická krize, k ještě většímu chaosu.

Země nemá od loňského května prezidenta, protože parlament není schopen jej zvolit. Situaci v politicky a nábožensky rozděleném Libanonu zhoršuje válka v sousední Sýrii a s ní související uprchlická krize. V čtyřmiliónové zemi žije více než milión syrských běženců.