O osudu zajatých bojovníků informoval list jeden z velitelů Divize 30 Azit abú Muhammad, který slouží v Turecku. Volal mu to známý z Azadu, který viděl, jak nechali zajatce v poledním žáru stát na slunci s vyhrnutými košilemi a bili je.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Abú Muhammad upřesnil, že zajat byl 28. července velitel skupiny, šestnáct čerstvě vycvičených bojovníků a také poručík Farhan Džasím, který na začátku července poskytl listu rozhovor. Situace je podle Muhammada o to horší, že před deseti dny se Džasím a velitel skupiny setkali s vedením An-Nusry a dohodli se, že spolu nebudou bojovat a soustředí se pouze na válku proti Islámskému státu.

An-Nusra však i poté v útocích na Divizi 30 pokračovala. Dva dny poté, co byla zajata tato skupina, podnikla An-Nusra útok na velitelství Divize 30 a zabila pět dalších absolventů amerického výcviku. Američané poté podnikli nálet na velitelství Fronty an-Nusra. Podle něj to bude mít za následek, že všichni zajatci budou popraveni.

Osud poručíka

Smrt zřejmě čeká i poručíka Džasíma. Jeho osud ukazuje, jak proměňující se syrská občanská válka ovlivňuje osudy Syřanů.

Student literatury byl na začátku roku 2012 povolán do armády. Z té se mu podařilo dostat, když zaplatil za to, aby směl navštívit rodiče v rodném městě Manbídž, které leží 40 km severovýchodně od Halabu.

Proti přání rodičů se tam přidal k Svobodné syrské armádě, která bojovala proti Bašáru Asadovi. Pak ho přeřadili do turkmenské jednotky. Nakonec skončil v Divizi 30, což je jednotka vytvořená Američany, Turky a jejich spojenci, jejímž hlavním úkolem je bojovat proti Islámskému státu.

Spolupráce ho ohrožovala

I když Džasím chtěl především svrhnout Asada, do jednotky, v níž převažovali Turkmeni a bylo v ní i několik dalších Arabů, vstoupil. Radikálové z Islámského státu totiž dobyli jeho rodné město.

Mnozí, asi pětina přihlášených, z výcviku odpadla. Nelíbilo se jim, že museli poskytnout otisky prstů a sken oka. „Cítili se jako laboratorní krysy,“ vysvětlil Džasím. Asi nejvíc jim vadil test na detektoru lži, přestože otázky byly prosté. Báli se, protože polygraf vypadal podobně jako zařízení, která dávají lidem elektrošoky a údajně se používala na americké základně Guantánamo.

Uvědomoval si, že spolupráce s Američany ho ohrožuje. Říkal, že absolventi se „do Sýrie vracejí s terči na zádech.“ An-Nusra uvedla: „Varujeme bojovníky před zapojením do amerického projektu. My a sunnité v Sýrii neumožníme, aby jejich oběti byly nabízeny Američanům na zlatém podnosu.“

Džasím chtěl přesto pokračovat ve výcviku dál, dokud budou USA plnit svůj slib, že „nás koalice bude chránit před nepřáteli i poté, co program skončí“.

Útočí kvůli výzbroji

Podobně jako jiní oceňoval, že jsou vybaveni vozidly se satelitním zařízením, které v případě útoku umožňuje okamžitě povolat leteckou podporu.

Dodal, že Fronta an-Nusra a další skupiny na příslušníky Divize 30 útočí nejen kvůli obavám, že jsou indoktrinováni západní ideologií, ale také kvůli jejich výzbroji, puškám M16 a protitankovým střelám, které jim Američané dodávají.