Tajemství úspěchu Islámského státu: jednotky, které neváhají zemřít

Útok v Kobani koncem června podle agentury AP provedla jednotka zvaná „inghemasíni“, což je arabský termín pro „ty, kteří se cele oddávají“. Jde o paralelní vojenskou strukturu vycvičenou k boji do posledního muže a náboje.

Na těle mají výbušniny, a když se blíží porážka, berou s sebou na onen svět co nejvíc nepřátel. Útok měl vzkázat kurdským silám, že nejsou nikde v bezpečí – ani tam, kde začátkem roku těžce vybojovaly vítězství.

„Jde o jasnou taktiku. Nejprve zasejí chaos a pak začne vlastní útok,“ říká Redúr Chálil, mluvčí Spojenými státy podporovaného Ochranného sboru kurdského lidu, který v poslední době zaznamenal sérii vítězství.

Ačkoli bojovníky Islámského státu předchází pověst brutálních vrahů, současně jde o vysoce zorganizovanou a pružnou bojovou jednotku.

Podle zdrojů irácké armády jsou mimořádně kreativní – využívají písečných bouří k náhlým přepadům anebo přivážou odstřelovače na vrcholky palem a nechají je tam ostřelovat nepřítele a vázat co nejdéle značné síly. V rychlém sledu střídají gerilové válčení a konvenční způsob boje – partyzánským bojem nepřítele unaví a pak na něj zaútočí klasickým přepadem obrněnými vozidly.

Do frontového válčení ale nechají zasahovat i sebevražedné atentátníky, kteří demoralizují obránce, očekávající klasický průběh bitvy. Nedávno navíc Islámský stát zpevnil pancíř obrněných aut, aby se řidiči nestávali příliš snadnou obětí palby.

Současně chtějí přenést boje i na jiná území. Nedávný útok spřízněné teroristické skupiny na Sinajském poloostrově podle profesora Andrease Kriega z londýnské King's College odráží fakt, že velení dává podřízeným značnou operační volnost.

Proti rigidním velitelským strukturám irácké a syrské armády je IS daleko efektivnější. Kázeň je nesmlouvavá – nejen za dezerci, ale i za pouhé usnutí na hlídce následuje okamžitá poprava. Výsledkem je mobilní armáda, schopná válčit současně na více místech.

„Irácká armáda je schopná svést jen jednu bitvu,“ přiznává irácký generál Abdal-Waháb as-Sádí, který byl v bojích u Tikrítu zraněn.

Dokonce i válečné zločiny páchají bojovníci IS zcela promyšleně –000  videozáznamy masových poprav zvyšují zastrašující potenciál armády.

Islámský stát má přitom jen okolo 30 až 60 tisíc bojovníků. Velení obstarávají bývalí důstojníci Saddámova režimu, a bojovou hodnotu zvyšují i ostřílení džihádisté z Afghánistánu, Čečenska a Somálska.

Cizinci, kteří se chtějí přidat k IS, většinou končí v sebevražedné eskadře. „Lidé jdou k Islámskému státu, aby mohli zemřít, a Islámský stát jim v tom rád pomáhá,“ říká bývalý agent CIA Patrick Skinner.

Zatím posledním z šokujících vítězství radikálních džihádistů bylo květnové obsazení Ramádí. Právě tam inghemasíni sehráli důležitou roli.

Jako první zaútočila vlna téměř dvaceti sebevrahů. Poškodila opevněné palebná postavení armády a pak se souběžně s písečnou bouří přiblížilo jádro sil Islámského státu. [celá zpráva]

Obránci na nic nečekali a prchli. Zhruba ve stejné době podle AP padlo středosyrské město as-Suchna. IS zveřejnil video, na němž bojovníci před útokem skandují fanatická hesla a snaží se uvést do transu, v němž pak útočí. Slibují věrnost Alláhovi a boj až do konce.

V poslední době sice zaznamenal IS také neúspěchy - zejména kurdské síly jsou úspěšné v zatlačování džihádistů. Ti se ale nemíní vzdát, a tak posílají na ztracené pozice zmíněné inghemasíny. „Nezdálo se, že by měli jiný cíl než zemřít. Asi se nemohli dočkat, až přijdou do nebe,“ řekl jeden z kurdských velitelů.