„Mluvím, abych otevřela oči dívkám, které tam odcházejí v domnění, že Západ je proti muslimům a že IS je chalífát. Není to chalífát, je to sekta,” řekla žena vystupující pod jménem Nadia. Turecká policie ji zadržela 1. června na hranici, když prchala ze Sýrie. Skončila v záchytném táboře v Gaziantepu, kde čekala na vydání do Francie, kam byla převezena v úterý.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Popsala, jak ji verbovali, i cestu do Sýrie. „Bylo to tak trochu vymývání mozku. Říkají 'Žiješ v zemi, kde není islám, kde ho zakazují. Jestli umřeš, půjdeš do pekla.' Člověka to rychle zastraší, pak se uzavře a je na to sám. Nakonec si řekne 'Tak dobře, odjedu, pojedu do země, kde platí boží zákon',” popsala své rozhodování Nadia.

Muž, který ji získal, jí poslal šek na 1800 eur (49 000 korun). Nadia odjela do Ženevy a tam si koupila letenku do Turecka. Na letišti v Istanbulu na ni čekali dva muži, kteří ji doprovodili do Şanliurfy na jihu Turecka. „Další den jsme překonali 50 kilometrů autem, pak jsme 20 minut šli pěšky, přeskočili dráty a tam na nás čekali a odvezli nás do (syrského) Tall Abjadu,” popsala cestu Francouzka, která do sto kilometrů vzdálené Rakky dorazila 7. března.

Procitnutí v Sýrii

V Rakce ji zavedli do domu, kde bylo několik desítek jiných žen. „Všem odebrali doklady i mobilní telefony. Řekli mi, že pokud chci z toho domu vyjít ven, musím se provdat. Platil tam zákaz volat rodičům a používat internet. Řekli, že je to kvůli naší bezpečnosti,” pokračovala Nadia. Po čtrnácti dnech souhlasila, že se provdá za toho, kdo ji pro IS získal, protože jeho rodným jazykem byla francouzština. Zůstala s ním ale jenom den a pak manželství zrušila.

Její bývalý manžel ji seznámil se dvěma dalšími Francouzkami, k nimž se přestěhovala. Jenomže pak ji radikálové začali podezírat, že pracuje pro francouzskou policii, a uvěznili ji: „Každý den mi hrozili, že mě zabijí.”

Opakovala jim, že v Rakce panují nespravedlnosti a že to podle ní není žádný islám: „Tam není korán, ale jenom zbraně. Ženy tam přicházejí, jenom aby zajistily pohodlí bojovníka.”

Podařilo se jí dozorce přesvědčit o své nevině a oni jí pomohli dostat se pryč. Jeden muž ji odvezl autem k hranici, vrátil jí doklady a pomohl přejít do Turecka. „Vrátíš se do Francie, ale budeš držet pusu a zapomeneš na všechno,” pohrozil jí.

Pochybnosti odborníků

Experti na terorismus ale považují takový únik za málo pravděpodobný. Málokomu, koho IS jednou získal, je povoleno odejít. Platí to zejména o ženách.

Nadiu v Şanliurfě záhy zatkli Turci na základě informací, které měli od francouzské rozvědky. Žena byla v úterý poslána do Francie, kde ji umístili do vazby. Nadia měla sice z vězení strach, ale rozhodla se vydat svědectví o podvodu radikálů.

„Většina lidí naverbovaných do IS jsou konvertité. Korán znají málo a jejich motivem je spíš nenávist,” tvrdí Nadia. Odvety IS se prý nebojí a doufá, že její případ pomůže odradit ostatní od úvah odejít do „chalífátu”.