Na dotaz, zda je zabíjení zajatců v pořádku, odpověděl: „Ano. To je taky správné. Máme v naší organizaci zvláštní soudce, kteří jsou odpovědni za rozhodnutí, zda by měl být muž zabit, nebo odsouzen do vězení. Zabíjíme například heretiky, kteří jsou proti naší náboženské doktríně, protože to jsou heretici.“

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jednadvacetiletý Kyrgyz hovořící arabsky byl zajat před půl rokem při operaci vládních vojsk. Skončil ve vězení v Damašku.

Na otázku, zda lituje toho, že se přidal k extremistům, chvíli mlčel a pak prohlásil, že ho mrzí, že nedbal rad rodiny. „Jednou mě žádali, abych opustil Egypt, vrátil se domů, založil rodinu a vedl normální život. Dokonce mi řekli, že jestli jsem rozhodnut se přidat k extremistické skupině, změní své telefonní číslo, ale já nedal na jejich radu,“ řekl abú Bakr, který přiznal, že neviděl rodinu tři roky, ale že je horší, že ji neuvidí už nikdy.

Popsal, jak se přidal k extremistům: „Když jsem byl v Egyptě, potkal jsem několik Syřanů, kteří mě pozvali do své země. Říkali, že tam syrská armáda zabíjí civilisty a ti potřebují naši pomoc.“  O rok později dorazil do Rakky, která se stala hlavním městem Islámského státu. Tam se naučil střílet.

Protože ale ovládal několik jazyků, pracoval jako tlumočník, který předával rozkazy zahraničním bojovníkům. Byl přítomen bojům na frontové linii.