Článek
Nárok na dokument z 18. dubna 1945, který uvádí jména 801 Židů zachráněných německým průmyslníkem Oskarem Schindlerem, vznáší jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem a Erika Rosenbergová, správkyně a uživatelka pozůstalosti po Schindlerově manželce Emilii.
Kořeny sporu sahají desítky let zpátky. V roce 1999 obdržel Jad Vašem z Německa kufr s množstvím dokumentů, mezi nimiž byly i dvě kopie seznamu, který byl původně vyhotoven v sedmi exemplářích.
Patřil ženě, nebo milence?
Je známo, že dokumenty předal médiím syn Schindlerovy někdejší milenky Marie Staehrové. Do Jad Vašem ho zaslal německý novinář Ulrich Sahm, obyvatel Jeruzaléma a bývalý korespondent deníku Stuttgarter Zeitung.
Spor se nyní vede o to, komu dokumenty patřily před rokem 1999. Schindler totiž po válce odjel s manželkou do Argentiny. Do Německa se vrátil sám v roce 1957 a zemřel tam v říjnu 1974 v anonymitě.
Oskar Schindler na snímku z roku 1962
V té době s ním žila Staehrová. Ženu, která zemřela před 31 lety, nyní Rosenbergová obviňuje, že po Schindlerově smrti uprchla z jeho bytu i s dokumenty. Ty až patnáct let po její smrti našel syn Staehrové a předal je médiím.
Emilie Schindlerová, která žila do roku 2001 v Argentině, se tak o dokumentech dověděla z tisku a požádala přítelkyni a biografku Rosenbergovou, aby je získala a přivezla do Buenos Aires. Rosenbergová ale už jen zjistila, že byly zaslány do Jad Vašem.
„Obrovská nespravedlnost“
Podle listu Haarec Rosenbergová tvrdí, že Emilie Schindlerová kvůli tomu onemocněla a celou věc označila za „obrovskou nespravedlnost“.
„Zachraňovala jsem Židy spolu se svým manželem, a oni mi teď vzali ten kufr. Musíte to požadovat zpátky, i po mé smrti,“ řekla prý Rosenbergové předtím, než v říjnu 2001 skonala. Rosenbergová se léta snažila dokumenty získat, ale neúspěšně. V roce 2013 proto podala na Jad Vašem žalobu kvůli krádeži.
Ústav tvrdí, že Schindler dal kufr s dokumenty Staehrové dobrovolně, a že tedy nikdy nemohly patřit Emilii. „Jad Vašem drží dokumenty zákonně,“ uvedl ústav v tiskovém prohlášení a pranýřoval „kšeftování s dokumenty z éry holocaustu“.
Předloni byla jiná kopie Schindlerova seznamu prodána na eBay za tři milióny dolarů (asi 80 miliónů korun). Odhaduje se, že Schindler zachránil celkem asi 1200 Židů.